Zásadní námitky ČSSD jsou následující:

1. Předložený ústavní zákon bude muset doprovázet prováděcí zákon, který bude definovat celou řadu důležitých parametrů pro fungování Národní rozpočtové rady a dluhové brzdy. Bylo by vhodné vědět, jak si vláda představuje tento zákon, neboť jeho podoba je důležitá pro případný souhlas ČSSD s ústavním zákonem.
    
2. Parametry dluhové brzdy jsou nastaveny příliš nízko na úrovni veřejného dluhu 40% HDP, 45% HDP, 48% HDP a 50 procent. Představa ČSSD je, že tyto mechanismy budou nastaveny o 5 procentních bodů výše.
    
3. Potrestání představitelů státu snížením platů o 20%, pokud veřejný dluh přesáhne 45% HDP je drakonické a zmrazení platů ve veřejných institucích by mohlo rozvrátit veřejnou správu, která se již dnes potýká s kvalitou svého fungování. Navíc vzhledem k tomu, že hranice veřejného dluhu 45% HDP bude překročena nejspíše na konci roku 2013, případně na konci roku 2014 bude následky hospodaření současné vlády a její neschopnost udělat něco pro hospodářský růst platit vláda příští a nikoliv ta současná, která svojí neschopností problém způsobila.
    
4. Další jednání bude také vyžadovat regulace hospodaření územně správních celků a zdravotních pojišťoven.

Jakkoliv ČSSD nesouhlasí se stávajícím zněním fiskální ústavy, dalším jednáním se nevyhýbá. Otázkou samozřejmě zůstává, zda současná vládní koalice postavená na přeběhlících a rozkládaná skupinou rebelů z ODS bude konstruktivních jednání schopná.

Na závěr je třeba zmínit ještě vztah této finanční ústavy k evropské legislativě. Tato ústava v žádném případě neřeší problém, který vytvořil premiér Nečas, když odmítl podepsat spolu s předsedou vlády Spojeného království v březnu tohoto roku „Fiskální úmluvu EU“. Tato úmluva je totiž nejméně z poloviny o koordinaci hospodářských a rozpočtových politik členů EU a tento problém pochopitelně předkládaný ústavní zákon neřeší a ani řešit nemůže. Jinými slovy ČSSD v žádném případě nevidí finanční ústavu jako náhražku za nepodepsanou „Fiskální úmluvu EU“.