- Členské státy EU v posledních třech letech poskytly finančnímu
sektoru státní pomoc anebo garance ve výši 4 600 000 000 000 Euro, tedy
112 700 000 000 000 Kč (112 triliónů Kč!). Finanční sektor obdržel
obrovskou pomoc a členské státy musí škrtat sociální dávky, platy ve
veřejném sektoru a důchody. Bylo by lepší, kdyby si finanční průmysl sám
vydělával na budoucí selhání. Argument, že to finanční sektor přenese
na občany, je zavádějící. Může sice něco přenést na občany, přenese to
maximálně na klienty finanční sektoru a to v závislosti na službách,
které poskytuje tomu kterému klientovi. Je to rozhodně lepší než
zdravotně postiženým brát peníze.
- Druhým neméně důležitým cílem daně z finančních transakcí je
zpomalení finančních trhů, které svoji volatilitou (svými výkyvy)
ohrožují fungování reálné ekonomiky. Daň z finančních transakcí by
postihla především často se opakující finanční operace, prováděné
počítači v milisekundách. Tím by byly omezeny finanční systémy,
ohrožující výkyvy. Z hlediska toho, co potřebuje česká ekonomika, by se
vůbec nic nestalo, neboť přímé i portfoliové investice, které fungují
v letech či měsících, by tato daň vůbec nepostihla. Reálná ekonomika,
která v ČR dominuje, by na takové dani jen získala.
- Daň z finančních transakcí by byla příjmem EU a tudíž by členské
země mohly odvádět z vlastních státních rozpočtů do EU méně než dnes.
Navíc z hlediska české ekonomiky by se jednalo o čistou výhodu.
Výsledkem české kupónové privatizace je totiž špatně fungující naprosto
marginalizovaný kapitálový trh, který téměř neví, co je IPO. Proto by se
v ČR po zavedení daně z finančních transakcí u nás příliš nevybralo.
Většina daně by byla vybrána ve velkých zemích EU[1]:
Spojené království 64,4%
Německo 9,0%
Francie 4,3%
Zbytek EU 24,3%
[1] Prof. Peter Schulmeister na semináři družstva FONTES RERUM v Praze dne 22. září 2011. Sazba daně byla předpokládána 0,05% a výnos v celé EU 310,9 mld. Euro ročně což činí 1,8% HDP EU
Vláda České republiky jakoby se si nevšimla anebo nechtěla všimnout, že finanční sektor v České republice není přebujelý a obsluhuje primárně reálnou ekonomiku. A je to tak dobře. Země, kde se utrhl finanční sektor ze řetězu, buď již zbankrotovaly (Island a Lotyšsko) anebo jsou ve vážných problémech (Irsko a Spojené království). Daň z finančních transakcí je v českém národním zájmu, je v zájmu reálné ekonomiky, která produkuje zboží a služby a nikoliv sektoru, který parazituje na reálné ekonomice.
ČSSD vyzývá vládu P.Nečase, aby co nejdříve přehodnotila své stanovisko, přestala hájit cizí zájmy a začala hájit zájmy vlastní země, našeho průmyslu a naší společnosti.
V případě, že by ČSSCD byla ve vládě, zavedení daně z finančních transakcí by jednoznačně podpořila.
Jan Mládek, stínový ministr financí ČSSD
