Od roku 1999, kdy jsme měli možnost sledovat tento jev na našem kontinentu naposledy, totiž prošly propojené elektrizační soustavy v Evropě významným vývojem, a z dříve neškodného nebeského představení se tak stal jakýsi test kvality jejich řízení.A co je důvodem této proměny? Především fakt, že od posledního zatmění bylo na různých místech Evropy instalováno a připojeno do soustav téměř 90 000 MW výkonu fotovoltaických elektráren. Pro představu o tom, jak velké množství to reálně je, můžeme připomenout, že například jeden blok Jaderné elektrárny Dukovany má výkon přibližně 500 MW. V žádném případě to tedy není objem zanedbatelný.
Odhlédněme tedy na chvíli od toho, že na výkon těchto fotovoltaik má vliv i aktuální počasí, především oblačnost, protože soláry mají největší výkon při jasné obloze, a popišme si, co se vlastně kvůli zatmění v elektrizačních soustavách odehraje. S tím, jak bude postupně zakrýván sluneční kotouč, dojde k velmi rychlému poklesu výkonu fotovoltaických elektráren. Simulace ukázaly, že mluvíme o rychlosti až 400 MW každou minutu. Aby byl tento pokles kompenzován, bude naopak narůstat množství elektřiny, kterou do soustavy dodávají tradiční konvenční zdroje, které jsou na charakteru počasí nezávislé. V závěru zatmění pak ale naopak dojde k prudkému nárůstu výroby z fotovoltaik, jejíž rychlost bude v důsledku časových posunů a změn směru slunečního záření ještě výrazněji vyšší. Předpokládá se rychlost až 800 MW/minutu, tedy téměř jako by se do propojených evropských soustav připojovaly téměř dva dukovanské jaderné bloky každých šedesát vteřin. A právě uřídit tyto výkyvy tak, aby nedošlo k žádným problémům, které by ovlivnily konečné spotřebitele, je hlavní výzvou pro odborníky na elektroenergetiku. Rychlé změny by totiž mohly způsobit například automatické odpojování některých elektráren kvůli regulaci frekvence sítě, výpadky a tím i těžko regulovatelné pohyby v tocích elektřiny. Přes vše výše uvedené ale není důvod k černým scénářům toho typu, že by například mohlo dojít k obávanému blackoutu.
Objem výkonu solárních elektráren umístěných na území naší republiky není ve srovnání se sousedním Německem či Itálií veliký. A ač kvůli propojenosti soustav mohou německé soláry ovlivňovat i sítě na našem území, jsme přesvědčeni, že vše proběhne hladce. Ostatně společnost ČEPS jako provozovatel přenosové soustavy se na tento předvídatelný fenomén s předstihem připravila. Jsou k dispozici zdroje, které případné výpadky nahradí. Konkrétně se počítá s využitím záložních výkonů z uhelných a vodních elektráren. V rámci dalších opatření byly přerušeny práce na některých vedeních, která se na přechodnou dobu uvedou do provozu, aby byla síť plně k dispozici. Nebudou prováděny ani žádné práce a zkoušky v elektrárnách. ČEPS také nakoupil dodatečné rezervní výkony, které lze použít pro regulaci. Není tedy důvod k obavám a lidé si mohou s klidným srdcem vychutnat podívanou, která se nám naskytne jen několikrát za život.
