A přečetl by mně jednu vytrženou větu z důvodové zprávy a řekl by, že jsem lhář. Já bych chtěl začátkem svého projevu vypeskovat naši předsedkyni poslaneckého klubu, že vůbec s takovými lidmi a na takové názory reaguje, jestli jí někdo - a to tady, pane ministře, jste nebyl a neslyšel jste to - když tady poslanec, který od dvaceti let se živí politikou, začal ve dvaceti letech jako tajemník senátorského klubu KDU-ČSL, řekne o někom, kdo se živil nebo dělal dvacet let na Finanční správě a potom dělal náměstkyni financí a ministryni, že diletant a že vykládá blbosti a pohádky, tak toho já se, prosím vás, dočkat nechci.

A jestli tohle vám připadne jako férové a korektní... (Otáčí se k ministrovi Stanjurovi.) vy jste tady nebyl, vy za to nemůžete, takže toto bych prostě nechtěl, nechtěl bych se toho dočkat. Takováto diskuse, jako tady kolegové vytahují z klobouku, jako je pan kolega Kučera, že bychom zatížili ty chudáky řezníky, který teď mají plné ruce práce s energetickou krizí dalším zatížením, přesto oni EET už dávno platili, a že je potřeba jim uvolnit ruce, to znamená, jim řekl slovy, ať si zase pomůžou, jak umí, mají krizi, tak ať si to vyřeší.

To prostě já nechci. Já musím uznat - až na ten rozpočtový výbor, který vám nezapomenu, pane ministře - že vy jste úžasný rétor a vaše věci jsou z nějakého pohledu, dá se říct, i pravdivé, ale to EET a jako každý zákon nebo vůbec každá činnost v životě národů, lidí je (?) černobílá, není někdy nic bílého a nic černého. A já jsem myslel, že se dneska budeme bavit o tom, že se podíváme na to EET, zhodnotíme, co to kladně přineslo, co to záporně přineslo a proč by bylo dobře to nechat minimálně v té dobrovolné sféře, ale vy na to kouknete prostě z té strany a vyberete si všechno to, co bylo negativní, a taky nemůžeme říct, že to EET bylo ve všem pozitivní, a prostě tady plamennými slovy prostě vysvětlíte, jak to je špatně a jak se to musí zadupat do země.

A to je právě ta političnost, to znamená, vy jste potom ke konci přiznal - ano, je to politické rozhodnutí, nemá to vůbec nic společného s tím, že by se vybrala spousta miliard, které by se daly použít teď pro ty největší nešťastníky v energetické krizi. Pominul jste ve svém projevu to, že opravdu to to podnikatelské prostředí narovnalo, ale politicky jste vždycky - a to musím přiznat a neříkám to jako ve zlém - vždycky jste říkal, že EET je špatně. A jednou jsem na jedné diskusi s vámi v televizi řekl - no ano, ale vy jste chtěli zavést ty registrační pokladny a potom se to nezavedlo a my chceme ten lepší systém.

A vy jste se hrozně rozčílil. Jestli si pamatujete, urazil, že - nikdy a registrační poklady, to je ještě horší než EET, to nikdy, to byli socani a my jsme to... No ano, ale dneska pan poslanec, předseda zemědělského výboru řekl - to EET je špatně, no, pojďme se bavit o těch registračních pokladnách, to by bylo řešení, to vidíme jako... A já jsem říkal - škoda, že tady není pan kolega... (Hlas mimo mikrofon.) No, jasně, ale já vám nevyčítám, (že?) jste byl pryč, já vím, že to bylo domluvené - protože by vzal lopatu a vyhnal by vás odsud. Tak ale to neříkám zase hanlivě. Tak to je, vím, že jste to vždycky popíral, i ty registrační pokladny.

Já bych se, prosím vás, na to chtěl podívat opravdu možná trochu laicky a trochu zavzpomínat. Já jsem si vzal dneska černou kravatu, protože to považuji za pohřeb svého dítěte, protože nikdo z vás, co tady sedíte, nedostal tolik facek a nebyl tak velký fackovací panák v programu EET a prosazování EET jako jsem byl já. Je to pravda, pane ministře? Je. Všechny televizní diskuse - jak s panem ministrem Stanjurou, s panem Kalouskem, s panem Skopečkem - jsem odnesl já. Začal jsem to i navenek diskutovat. Bylo to v podstatě naše první volební téma v roce 2013, kdy už na tom náměstí jsme vykládali o tom, že bychom chtěli znovu oprášit myšlenku registračních pokladen, pak se z toho vyvinulo EET a světe div se, lidi tomu rozuměli a dostali jsme z nuly devatenáct procent a vlastně okamžitě jsme se dostali do vlády.

Už to něco znamená, protože to bylo opravdu ústřední téma, ústřední téma našich voleb. A když říkám, že jsem dostával do držky a po hubě a fackovací panák jsem byl od začátku až do tohoto hořkého konce, tak vám to popíšu. Tak byl ten začátek, kdy opravdu ti lidi tomu nerozuměli, kamarádi se se mnou hádali, dobří kamarádi mi vysvětlovali, jak je to destruktivní, no a já jsem jim vysvětloval, proč se to dělá a jak to je a jak to bude a světe div se, oni to začali chápat - neříkám, že vyskakovali metr vysoko - ale pak to nějak připustili, že asi něco to do sebe má, a začali s tím pracovat.

Druhý kopanec, který jsem dostal, bylo - a to musím tady říct, paní kolegyně - když se pozastavil start třetí a čtvrté vlny, ale to bych pochopil. Tam to asi by nebylo šťastné, ale že se pozastavila i jednička, dvojka. Já jsem to prostě nebyl schopen překousnout, vnímal jsem to, že to je politika, že byl covid, bylo to nepříjemné, ale já vnitřně jsem to velice těžko nesl a taky jsem to panu premiérovi tenkrát nenápadně řekl, samozřejmě jsem si něco vyslechl, ale možná, že to mělo opodstatnění a možná i to nějakou filozofii mělo, ale už v té době mně ti lidi, kteří mě nadávali, že zavádíme EET, říkali - Honzo, co blbnete? Zavedlo se to, my to všichni používáme, proč to teď pozastavujete?

No a třetí fackovací panák nastává nyní, kdy se má EET úplně zrušit. A myslím si, že ten tlak těch mých kamarádů, známých, kteří to zavedli i v těch malých hospodách, a já jsem z malé vesnice a máme tam několik hospod a vnímají to, že to něco do sebe má a říkají - proč to rušíte? A říkám - no, my to nerušíme, ale zrušené to bude, protože 108 je 108. Takže to je prostě takové trauma, které já tedy s sebou nesu. Ano, vzal jsem si černou košili, ale myslel jsem si, že nebudu slzet. Ale po tom, co předvedl pan kolega Jakob, mně ta slza ukápla na tu černou kravatu, protože pokud takoví lidé, kteří o ekonomice, o daních a o této problematice ví tolik, co on, tu ruku zvednou a jejich hlasem se zruší EET, tak to je opravdu na ty slzy a určitě to večer ještě po tom hlasování obrečím daleko víc.

Takže já bych pokračoval dál. Chtěl bych jenom podotknout, že na práci kolem EET- a velice aktivně, já jsem za to byl tenkrát rád - spolupracovali i členové, členové KDU-ČSL a mnozí ti, kteří to s námi prohlasovali a kteří to s námi pečlivě a dlouze připravovali, tady s námi sedí a budou dneska a nebo v následujících měsících hlasovat pro toto zrušení. Když jsme začínali to EET tvořit, tak jsme opravdu vycházeli ze světových a evropských zkušeností, a v té době z 24 států Evropské unie jich 19 EET mělo - nebo EET, pardon, evidenci tržeb - to EET byl takový fenomén, nicméně ten fenomén začali kopírovat Rakušané - nevím, jestli to dotáhli - oni měli registrační pokladny a chtěli to překlopit na elektronický... po vzoru nás. Ale nevím, jak to dopadlo, to bych nechtěl teď sem zavádět.

Nicméně ta elektronická evidence byl pokrokový krok a oproti klasickým registračním pokladnám, kdy se každý měsíc musely odevzdávat kotoučky na Finanční správu, to určitý posun mělo.

Já jsem tady párkrát, když se dlouze diskutovalo, jestli na malých farmářských trzích máme, nebo nemáme, jestli tyhlety malé prodejny máme, nebo nemáme, jsem tady uváděl příklad Švédska, a to je stále platné, kde Švédsko zavedlo evidenci tržeb a vyčlenili z toho malou část prodejců ryb na pobřeží Švédska. A po dvou letech je tam zahrnuli, protože zjistili, že jim to rozbíjí tu rovnováhu a tu serióznost trhu v prodeji ryb. Takže Švédsko, kde je považuji za velice korektní stát, lidé tam nejsou zvyklí neplatit daně, stejně jako v Německu, tak takhle tvrdě prostě vyčistili to portfolio a zavedli evidenci tržeb takhle naplno.

Jeden příklad. Byl jsem ve Stockholmu na promoci mého syna a měl jsem jeden čas mánii, nakupoval jsem si malé skleničky medu z celého světa a byl jsem si na trhu koupit skleničku medu. Tak jsem si objednal, dal jsem takhle tři eura, pán mi zabalil do pytlíku skleničku medu a já jsem odcházel, on za mnou běžel přes to náměstí a tu cedulku mi cpal, říkám, já ji nechci, ne, musíte si ji vzít, pak už si s ní dělejte, co chcete.

Druhý takový příklad. Byl jsem s panem Václavem Votavou, v té době to byl šéf rozpočtového výboru, většina ho tady znáte, byli jsme v Jižní Koreji. A na takové rušné ulici jsme potkali takový malý stánek, no stánek, to bylo něco ještě menšího než toto (ukazuje řečnický pultík), dvě tyčky, jedna nahoře a na tom visely čtyři ručně malované kravaty. A on, že jednu koupí domů. Tak takový osmdesátiletý děda, jo, jo, jo, tak on si vybral, on tu kravatu sundal, sáhl pod stolek, vyndal krabici, hedvábný papír, zabalil, tu kravatu dal do toho, vyndal krabičku, namarkoval, utrhl lísteček, dal do té krabičky a takhle mu to podával. (Vše názorně ukazuje.) A v té době jsme tak na sebe koukli a řekli jsme, no, kdyby to takhle vnímali u nás lidi, asi by to bylo bývalo jednodušší.

Budu pokračovat dál. První vlna se úspěšně ukončila. Takové ty šílenosti, jako že to zavaří systém, že to nebude fungovat, se samozřejmě rozplynuly. A od samého začátku to úplně perfektně fungovalo. A myslím si, že i vy jako opozice jste z toho byli vyloženě zaskočeni. Nicméně připravovali jsme druhou a třetí vlnu. Pamětníci si pamatují, jak jeden můj poslanecký, poťouchlý a škodolibý kolega, nebudu ho jmenovat, vymyslel, že když budeme schvalovat druhou a třetí vlnu EET, že se to nedá schválit šmahem, ale že to musíme schválit po jednotlivých celních položkách, kterých bylo v té době asi 850, které se měly hlasovat. Tady jsem měl židličku, takový jsem byl pobledlý, slaboučký, nicméně jsem tady 12 hodin hlasoval tuto škodolibost. Ale teď to nemyslím ve zlém. Prostě byl jste kabrňák, vymyslel jste to a my jsme prostě na to šli a já jsem nechtěl, nicméně mí kolegové řekli jo, pokud potom nějakým způsobem to bude jednodušší schválení, tak se to udělá.

Mě by zajímalo, pane ministře, kdybych teď řekl, no přece nemůžeme rušit EET jen tak jedním hlasováním. Pane Munzare, vy jste zpravodaj, pojďme to rušit a pojďte si zahlasovat 850 položek. (Předsedající: Prostřednictvím předsedajícího.) Vezměte si sem tu židli, ano, vezměte si sem tu židličku na 12 hodin a pojďme to hlasovat. Nemůžeme přece zrušit EET jedním hlasováním. Berete si slovo. Jsem zvědavý, jestli mi k tomu řeknete, že byste v tomto případě byl pro a nechal pana Munzara tady 12 hodin cvičit.

Kolegové, tak to je asi tak všechno. Jenom bych opravdu znova chtěl podotknout, že jsem z toho smutný, že to opravdu dneska večer, pokud se to posune do druhého čtení, obrečím, protože jsem bytostně přesvědčen o tom, že to má smysl, jsem bytostně přesvědčen o tom, že půlka Evropy včetně Italů, Švédů, Němců, Rakušanů nejsou úplní blbci a ten vztah ke svým živnostníkům a podnikatelům mají jistě dlouhodobě lepší než u nás, protože my jsme do roku 1989 ani nevěděli, co to znamená. A že by oni takhle týrali svoje podnikatele, to mi nedává logiku. A já vždycky když něco dělám, ale i v rodině, tak vždycky kouknu za hranice, nemám to daleko, a kouknu, jak to tam dělají, protože jak tady někdo dobře řekl, nebudeme vymýšlet kolo, když to někde vymysleli. Toto mě mrzí, protože jsem přesvědčený o tom, že to něco do sebe má, a o to víc, že už je to zaběhlé, o to víc, že ty svazy, které se tomu věnují, oni sami říkají, proč to rušíte, nechte aspoň dobrovolně, když já taky moc nerozumím, co by to přineslo - dobrovolné EET, ale proč by se ta první a druhá vlna nenechala běžet tak, jak běží? Vždyť oni jsou na to zařízení. A když i sami malí hospodští říkají, Honzo, co blbnete? My jsme se na to dali, nakoupili jsme, zvykli jsme si na to, a vy to teď budete rušit? No, asi to taky přežijí, to máte pravdu. Prostě se vypne takhle kohout. Oni na těch kasičkách budou stejně vyjíždět ty účty. Ale prostě velkou logiku to nemá.

A poslední bych chtěl ještě, nebyl to jenom pan ministr Stanjura, byli to i jiní, kteří se naváželi, i pan zpravodaj vlastně, kde je, tamhle někde, se naváželi do té Finanční správy a do zakleknutí a do (nesrozumitelné). Já to řeknu takhle, samozřejmě lidi jsou jenom lidi a činnost Finanční správy je obrovský záběr. Já jsem tam nedělal, ale dovedu si to představit. Vím, že když jdu na finančák u nás v Tachově, tak vím, co to je za mašinérii. A musím říct, že za dob řízení ministerstva panem Babišem a lidmi, kteří se dostali na vedení Finanční správy, ta Finanční správa určitě zlepšila svou kvalitu. Ale já nepopírám, že se tam staly nějaké chyby. Nepopírám, že v horlivosti lidi někde možná zaklekli víc, než měli. Já vůbec neberu legitimitu tomu, že nějaký soud řekl, tady jste, státe, pochybil a koukejte to napravit. To přece je normální v těch obrovských číslech. Ale když se tady bavíme o nějaké stabilizaci, o EET, a vy tady vytahujete, jak hrozně špatně pracovala Finanční správa... My jsme to přece viděli, pane ministře. Chodil se nám sem zpovídat ten ředitel. To byl poctivý a neskutečně pracovitý kluk, holt možná někde víc agilní, než bylo zdrávo. To je pravda. Ale tady to vytahovat a říkat, vy jste to dělali úplně na hovno, my to budeme dělat líp. No, je to politika. Děkuji za slovo.