Za ČSR ji podepsali prezident Masaryk a tehdejší premiér Beneš, za Rakousko prezident Hainisch a kancléř Schober.
Smlouva vzájemně potvrdila státní hranice, dále se oba státy zavázaly k neutralitě, pokud by jeden z nich byl napaden a ke vzájemné pomoci, pokud by došlo k pokusu o restauraci Habsburků. ČSR, která na tom byla hospodářsky lépe, také poskytla Rakousku úvěr 500 mil.korun na 20 let. Do Rakouska směřovalo 30% našeho exportu a jeho ekonomický krach nebyl tak v našem zájmu.
Smlouva měla ve své době značný význam, odtáhla Rakousko od velkoněmeckých koncepcí a učinila z něj ve 20.letech nejlepšího a nejméně problémového souseda ČSR.