Při sdělení určitých indicií Vás asi zamrazí, jako nás. Při pohledu na čísla, kdy v roce 1995 jsme byli druzí v podání patentů a vynálezů za Japonskem, se dnes pohybujeme v 7desítce tohoto žebříčku. Podobně, ač ne s tak výrazným poklesem je to i v žebříčku českých škol oproti školám v jiných státech. Ono zavedení povinného školství a dané reformy v podobě Marie Terezie, může mít zřejmě hodně co dočinění. Proč? Při pohledu na rok 1995 čelní místa zaujímají státy z bývalého Rakouska Uherska. Měli bychom se zamyslet nad celým problémem. Začíná náš národ degenerovat?
Učitelé si stěžují na plat, který je může demotivovat. Studenti se nevěnují studiu. Vnímají obecně jiné záležitosti více, než samotnou výuku. Tím, že mladý člověk dříve dospívá, musí vést také k potřebné změně koncepce vyučování. Musí se více zapojit do hodin vzdělávání a měli by narůstajícími roky ve studiu dospívat k tomu, čemu se chtějí věnovat po ukončení. Čímž souvisí i určité směřování některých vyučovacích hodin jednotlivým skupinám studentů. A to již na středních školách. A v neposlední řadě především sbližování firem se školami. Položme si otázku, věděli jsme při ukončení vzdělání, co opravdu chceme dělat? A děláme to dnes?
Největším viníkem může být samotný stát, který do dnešní doby nepředložil potřebné reformy. Chce méně přispívat na školství a vědu. Např.Akademie věd bude na úkor ostatních skomírat? Chceme se dostat za pár let na úroveň Číny, kde budeme montážní republikou? Či bude snaha o vědeckou zemi, která vymyslí nové přístroje, výrobky, metody, atp.? Při silné vědecké bázi se stát stává silným vůči konkurenci a je umožněno daleko více pracovních příležitostí. Náš stát byl vždy hodnocen velice kladně, co se týče vzdělanosti a nadaných lidí. Ale dnes a s pokračujícím trendem? Další věcí je, že stát nedává příklady, které mladé mohou oslovit. Někdy je i problém s financováním samotného patentu a poté objev, či vynález z ČR putuje do rukou zahraničí s kapitálem. Politici si musí jasně říci, to je ŠPATNĚ! A musí se najít vhodná metoda k lepšímu. Zde mohu vyjmenovat příklady objevů, kterými se ČR může právem pyšnit. Případně lidmi, které mají zásluhy. Je zapotřebí lidem sdělovat, že jsou v zemi, ač malé, která má stále mnoho nadaných lidí a je bohatou republikou na světové objevy.
Nanovlákna – textilní výrobky s průměrem menším než 1 mikro metr. Bývají často označována za materiály třetího tisíciletí. Uplatnění je v automobilovém průmyslu, zdravotnictví, elektronice, v ochraně životního prostředí, energii, atd., atd. Na podněty firem Reneker a Chun a Larronda a Manley navázal výzkumnou činnost tým prof.O.Jirsáka z Technické univerzity v Liberci a uvedli toto do produkce.
Analyzátor výbušnin – přenosný, detekce stopových koncentrací v ovzduší, nalezení cílových látek, velice účinný. Analyzuje člověka, který měl co dočinění s výbušninou-stopové prvky.
Lineární spalovací motor - nový typ, který nemá výstupní hřídel. Velmi jednoduchý mechanický celek, ale zároveň současně představuje složitý, nelineární, nestacionární systém. Perspektivní využití je např. u hybridních elektrických vozidel a všude tam, kde je požadována nízská měrná hmotnost
Když je něco špatně:
Odvalovací kapalinová turbína – poslední známá turbína s vysokou účinností. Možnost uplatnění ve zdravotnictví, hornictví, … Dnes patent vlastní Londýn, který nechce rozšířit tuto turbínu do všech potřebných odvětví.
Prof. RNDr. Antonín Holý, DrSc, Dr.h.c. – jeden z českých nejvýznamnějších přírodovědců 20.století. Objevitelem řady antivirotik využívaných při léčbě HIV/AIDS, hepatitidy typu B či oparů. Lék Viread, který vznikl na základě Holého výzkumů, je v současné době nejúčinnějším dostupným lékem proti AIDS.
ČKD – největší světový výrobce železničních motorových vozidel a mnoho dalšího v dobách minulých. Dnes již prodáno a není tomu tak. Tímto výrobcem je fy.Siemens.
…
Proto bychom si závěrem měli říci. Udělejme potřebné reformy. Změňme výuku, která jde s dobou a zaujme posluchače. Financujme prostředky na správných místech – např. z armády do školství. Uplatňujme programy, které studenti využijí po studiích. Komunikujme s firmami. Nabízejme studentům jejich možnou následnost ve firmě po studiu. Podpořme především vědu a podílejme se na zahraničních projektech. Financujme vědu více, nikoliv méně. Bude se nám poté i lépe žít.
Ze svého pohledu asi mohu říci tolik. Osobně se zabývám několika projekty, které zcela jistě mohou být přínosem. Problém vždy začíná v začátcích, jelikož každý vývoj je abnormálně postižen financováním. Proto se vytvoří cenová analýza, která zahrne celou dobu života projektu a následně je zapotřebí zajistit ono financování. V naši zemi se lidé bojí investovat do novinek, v zahraničí tomu bývá znatelně lépe. A proto je šance si zajistit financování ze zahraničí, než-li u nás. S tím i souvisí následně samotný objev, který spadá pod samotnou firmu-zahraniční, která financuje projekt. To je problém, především pro nás, jakožto obyvatele ČR. Přicházíme o objevy, které mohou kapitál v zemi jenom navýšit. Věřme více našim lidem a pomozme jim, jen co nejvíce to bude možné. Děkuji za všechny. Já děkuji mé firmě, která se snaží mi vyjít max. vstříc. Musím podotknout, že již dnes to česká firma není a je zcela se zahraničním kapitálem. Což vypovídá o mnoho dalších firmách v ČR.
Jan Zechovský
