Podle Mareše představuje samotné zřízení podvýboru pro udržitelný rozvoj signál, že se začíná více myslet na další generace. „Princip udržitelného rozvoje nestojí proti vývoji lidské společnosti a hospodářskému růstu, ale reaguje na to, že nežijeme na izolovaném ostrově,“ řekl. Cílem proto musí být předcházení negativním důsledkům a nezatěžování dalších generací.

OSN přijalo společné cíle udržitelného rozvoje, které mají být dosaženy do roku 2030. Součástí ambiciózního programu Agenda 2030 týkajícího se všech oblastí lidského konání je konkrétně 17 cílů, které jsou podle Bedřicha Moldana přijímány po celém světě. Ani český strategický rámec Česká republika 2030, na kterém se podílí přes 500 odborníků a 100 různých organizací, žádný z těchto cílů neopomíjí. „Hlavním problémem je ovšem konkrétní naplňování těchto cílů,“ řekl Moldan, který se věnoval zejména globálním rizikům.

  „Jedná se o otázku naší civilizace, nikoli o zachování lidského druhu. Skončila doba lineárního růstu a současný ekonomicko-společenský model nedává naději na to, aby se zvládlo výzvám čelit. Ten model se musí změnit,“ řekl Vladimír Špidla. Podle Špidly už narážíme na meze planety. Parlament proto vyzval k diskusi o energetické efektivitě ČR, kterou by chtěl snížit alespoň o 30 procent.

Účastníci semináře se shodli, že je nutné hájit Pařížskou klimatickou dohodu, přestože má své limity. V rámci diskuse padly i výtky na to, že Česká republika stále nemá krajinné plánování, ale také doporučení zpětně vyhodnocovat dopady zákonů, aby se tak určilo, zda měly požadovaný účinek.

Seminář se konal pod záštitou poslankyně Jany Krutákové (STAN).