Již ze základní školy víme, jak důležitý je autoimunitní systém organismu. Učili jsme se o něm a umíme si představit, jak bílá krvinka obaluje a ničí nějaké ty bakterie, plísně nebo jiné vetřelce.
Ale když je tento imunitní systém napaden a jakoby se zblázní, přestane fungovat a bránit vlastní organismus. Je to jedna z nejzákeřnějších chorob - AIDS neboli syndrom získaného selhání imunity, způsobený virem HIV. Nevyléčitelná nemoc, pomalá a nehezká smrt.
Jakýmsi imunitním systémem demokratické společnosti je nezávislé soudnictví s presumpcí neviny a garance práv obviněných. Ale ani tento systém se nesmí zbláznit, stát se parodií sebe sama. Jeho nefunkčnost ohrožuje samu podstatu demokratické společnosti.
Od našich západních sousedů jsme již zvyklí na ledacos. Přesto poslední „kousek“ německé justice vyvolal vlnu mediálního zájmu i u nás. O co šlo? O pokus vyhostit osobního bodygarda Usámy bin Ládina.
V Německu dlouhá léta žil s rodinou na útraty daňových poplatníků jistý pan Sami, občan Tuniska. Nikdo z nich pochopitelně nepracoval, na sociálních dávkách bral více, než je v Německu průměrný důchod. Jinak pan Sami absolvoval teroristický výcvik v Afgánistánu, byl dokonce osobním bodygardem samotného Usámy bin Ládina. Nyní v Německu působí jako saláfistický kazatel. Německé úřady nedokázaly celá léta tohoto Tunisana vyhostit zpět do vlasti. Německé soudy se obávaly, že by mohlo být v Tunisku s tímto teroristou zacházeno ponižujícím způsobem. Německý soud nakonec požadoval, aby se k tomu Tunisko zavázalo diplomatickou nótou! Jenže to už byl konečně milý Usámův osobní strážce v letadle do Tuniska. A tak německý soud nezaváhal, okamžitě zasedl a nařídil, že se milý tuniský terorista musí neprodleně do Německa vrátit na náklady německých daňových poplatníků.
My zíráme, vy zíráte. Syndrom získaného selhání soudnosti v přímém přenosu.
Co by se asi tak stalo, kdyby se hypoteticky na falešné doklady dostavil do Německa sám zakladatel Islámského státu Baghdádí a do kamer řekl třeba: „Jsem to já, zakladatel ISIS. Rád vraždím, rád mučím zajatce, rád nechávám znásilňovat děti. Chci zničit a zničím i vás. Ale mám zrovna ledvinovou chorobu, to se v poušti v polních podmínkách léčit nedá. Tak jsem se přijel nechat léčit k vám, do fešáckého kriminálu. Mám rád barevnou televizi a k jídlu biftek. Tak se o mne postarejte a koukejte mě pořádně léčit, vy moji otroci.“
Asi tušíme, co by se stalo. Pokud se zblázní soudní systém, je to jako AIDS demokratické společnosti.
