Když před více než šedesáti lety vypustil SSSR do vesmíru první družici Sputnik, byl to pro Západ a hlavně USA šok. Byla z toho zpráva na prvních stranách novin, palcové titulky. Překvapení, až šokovaní Američané nevěřícně četli noviny, poslouchali rozhlasové zprávy, lidé se shlukovali na ulicích a vášnivě diskutovali o této události.
Šok to byl velký a pochopitelný. Kosmické technologie jsou využitelné i ve vojenství. Západ již dříve ztratil svůj jaderný monopol, nyní SSSR začal vítězit v technologii schopné rychle a takřka nezastavitelně dopravit jaderné zbraně kamkoli na Zemi.
A jaká byla reakce Západu, resp. USA? Masivní investice do vesmírného programu NASA, radikální podpora technického vzdělání.
Během několika málo let se karta obrátila. Ukázala se převaha Západu, převaha demokracie a kapitalismu. Již za dvanáct let SSSR prohrál závod o Měsíc. Záběry amerických kosmonautů procházejících a projíždějících se po Měsíci, to byla ta nejlepší prozápadní propaganda. Byla to viditelná ukázka úspěchu, ukázka předností a vítězství Západu.
A od letu Sputniku neuběhlo ani 35 let a Sovětský svaz se zhroutil a rozpadl, Studená válka skončila jasným vítězstvím Západu.
Na začátku letošního roku přistála na odvrácená straně Měsíce čínská robotická sonda Čchang – e 4. Z hlediska demonstrace technologických schopností jde o čin srovnatelný s vypuštěním Sputniku.
Tato zpráva však v médiích zcela zapadla mezi balastními informacemi typu, co právě řekl Zeman nebo jak si hvězdička z televizního seriálu koupila nové plavky. Žádný šok či alespoň pozdvižení se nekonalo. Že bychom se již s čínským nástupem v nejmodernějších technologiích smířili?
A reakce u nás v EU? Žádná. Pokud nemáme na mysli zákaz ušních šťourátek, svobodnou volbu pohlaví od 12 let a podobné nesmysly.