Jsou to různé formy rokování a spolupráce členů parlamentů zemí světa. Parlamentní diplomacie je přitom jednou z nejdůležitějších forem mezinárodního sbližování, neboť ve většině států jsou to právě parlamenty, kdo má rozhodující slovo v nejzásadnějších otázkách bytí svých zemí a jejich vztahu k zahraničí.
Letošní zřejmě největší událostí na poli meziparlamentní spolupráce byl březnový výroční summit organizace Women in Parliaments v etiopské Addis Abebě, kde jsem měla čest být delegátkou za Českou republiku. Fórum žen parlamentů celého světa představuje zřejmě největší světovou meziparlamentní platformu. Jeho význam podtrhuje skutečnost, že ženy jsou zastoupeny ve vedení parlamentů drtivé většiny demokratických zemí světa. Není tudíž jen jakýmsi feministickým klubem, diskutujícím o ryze ženských záležitostech, ale představuje reálný prvek ve všech otázkách mezinárodní spolupráce.
Tématem letošního setkání, konaného ve spolupráci s Africkou unií a spolufinancovaného Evropskou komisí, bylo "Nové vedení pro globální výzvy". Summitu se zúčastnilo více než 400 členek parlamentů z celého světa.
Ženy pracující v parlamentech již dávno nejsou nějakou genderovou povinností nebo kuriozitou, ale mohou již reprezentovat názory parlamentů jako celku. Právem v úvodním projevu předsedkyně Komise Africké unie Nkosazana Dlamini – Zuma zdůraznila, že „klíč k trvalému zhodnocování naší společnosti spočívá v dosažení širšího zastoupení žen ve vedení". Tuto myšlenku rozvedla názorem, že dobří vůdci jsou tak dobří jako jejich týmy. Tyto týmy musí být flexibilní ke změnám a nesmí se bát zkoušet nové věci, proto by do svého vedení měly dosazovat více žen.
Právě v duchu hledání reálných cest ke zlepšení neduhů současného světa se neslo celé rokování. Agenda summitu byla rozdělena na mnohá klíčová témata, jako Naše planeta v roce 2030 – ženský svět?, Budoucnost regionální spolupráce, Budoucnost vzdělávání, Politická kariéra žen, Budoucnost podnikání, Konec moci? a Redefinování nového vedení.
Na setkání jsem měla možnost poznat řadu významných osobností a jejich názory. K nezapomenutelným lidem patřila jistě Irina Bokova, generální ředitelka organizace UNESCO, nebo náměstek generálního tajemníka OSN Thomas Gass.
Komisař pro mezinárodní spolupráci a rozvoj Evropské unie Neven Mimic zdůraznil, že počet žen v parlamentech se zvýšil, ale stále není dostatečný. Ženy musí mít stejný přístup ke vzdělání, k ochraně zdraví a žádného rozvoje nemůže být plně dosaženo bez posílení role žen. Podpořila ho zástupkyně generálního tajemníka OECD Mari Kiviniemi, která upozornila, že ženské dovednosti nejsou využívány v plném potenciálu a muži a ženy zůstávají stále rozděleni, pokud se jedná o volbu kariéry. Označila diskriminaci jako univerzální problém. Vlastní vnímání ženských schopností je důležité změnit už od raného dětství. Pro dosažení změny je možné využít mnoho dobrých praktik. Kvóty sice mohou nastartovat ženskou účast v politice, ale jsou kritizovány pro nedemokratičnost. V tomto ohledu je OECD připraveno tuto tematiku posunovat do popředí a stimulovat motivaci žen ucházet se o politická místa.
Kromě plenárních zasedání se konaly panelové diskuse. V nich jsme vedle ryze politických věcí řešili další důležitá témata z oblasti zdravotnictví, školství, regionální spolupráce a podnikání. K zajímavým diskusím patřila ta o ukončení tradičních škodlivých praktik na ženách, kde byly řešeny mimo jiné svatby velmi mladých dívek v mnoha částech světa a to, jak vzdělání silně přispívá v řešení tohoto problému.
Z mého „českého“ pohledu byla důležitá rozprava na téma Budoucnost regionální spolupráce. V Poslanecké práci totiž delší dobu prosazuji prospěšnost mezinárodní regionální spolupráce. Různé země mohou sdílet stejné problémy, ale právě tyto menší celky si mohou mezi sebou poznatky efektivněji vyměňovat a realizovat zlepšení v praxi.
Ve svém vystoupení jsem upozornila na to, že problém, který hledáme, se může nacházet i v ženách samotných. Ženy se často potýkají s nedostatkem sebedůvěry a také nejsou ochotny dostatečně solidárně spolupracovat mezi sebou a podporovat se navzájem. Řešením může být budování sítí mezi ženami napříč zeměmi, politickými stranami ale i obory, kterými se zabývají, tedy budování sítí mezi podnikatelkami, političkami, umělkyněmi atd.
Na summitu došlo i na slavnostní chvíle. Bylo například uděleno ocenění WIP Awards 2015 několika zemím, které velkou měrou přispěly k úsilí o zlepšení postavení žen. Za úspěchy v uzavírání propasti mezi muži a ženami v arabském světě bylo oceněno Tunisko.
Na závěr jsme jako členky parlamentů podepsaly výzvu směřující k urychlení změn v dosažení plné rovnosti žen a mužů v politice.
V kuloárech a v dalších neformálních setkáních mě potěšila hlavně milá, vstřícná, přátelsky lidská a dělná atmosféra. Každý respektoval každého, bylo vidět, že všichni delegáti jsou prací zaujati a přemýšlí o ní. Ráda bych alespoň kousek z této atmosféry přenesla do naší Poslanecké sněmovny.
Jaroslava Jermanová, Poslankyně a 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny
