já na úvod chci velmi poděkovat panu ministrovi kultury, že je tady vždy, pokud je to jenom možné, na moje vystoupení a já si toho velmi vážím. Je jasné, že já se budu vyjadřovat k oblasti kultury a musím se tady zastavit nad slibem vlády, který zatím se bohužel nedaří plnit, a to je přidělení jednoho procenta ze státního rozpočtu do kultury.
Já myslím, že o tom čísle, které to jedno procento znamená, se nám může v tuto chvíli zatím jenom zdát. Letošní rozpočet tomuto neodpovídá, a to přesto, že pan ministr určitě vystoupí a bude tady deklarovat, jak se navýšil rozpočet pro letošní rok skoro o tři miliardy, ale je k tomu potřeba říct to B, že velká část této částky jde z evropských fondů a jde na projekty, které jsou k tomu přesně určené, a není rozdělen (rozdělena?) do těch kapitol tam, kde ty peníze potřeba jsou nejvíce.
Proto mi dovolte, abych přednesla několik pozměňovacích návrhů, kterými se pokoušíme spolu s dalšími kolegy předejít alespoň těm největším škodám na našem společném kulturním dědictví a na zachování kulturního života. Chtěla bych na vás apelovat, abychom - a nejenom na vás, ale i na nás - odhodili stranou ideologické a politické předsudky a přistupovali k návrhům pragmaticky, odpovědně a věcně.
Naše návrhy vycházejí z mnohých jednání, která jsme absolvovali v poslední době, a rozhodně v nich nejde o nějaké populistické výkřiky, s jejichž pomocí bychom chtěli ždímat státní pokladnu. Jde nám o to hodit kultuře záchranný kruh, který ji alespoň dočasně udrží nad vodou, byť ji rozhodně zatím nevytáhne na břeh. Největší námi navrhovaná položka ve výši 200 milionů korun je směrována na podporu kulturních služeb a živého umění. Jejími adresáty jsou profesionální divadla, stálé profesionální symfonické orchestry a pěvecké sbory.
Důvody, proč s kolegy prosazujeme navýšení rozpočtu v této kapitole, jsou nad slunce jasné. Živé umění se už v roce 2022 muselo vyrovnat s rozsáhlými škrty, rostoucími cenami energií, služeb nebo pohonných hmot. To vše vážně ohrožuje činnost profesionálních divadel a stálých symfonických orchestrů i pěveckých sborů. Současná situace je staví na samotnou hranu existenčních možností. Bylo by katastrofické, kdyby tělesa, která tu existují mnohdy i desítek (desítky?) let, musela ukončit v této době svou činnost a zahodit do koše tradici a léta poctivé práce.
Podobně kritická je situace dle našeho názoru i v příspěvkových organizacích zřizovaných Ministerstvem kultury. V tomto případě navrhujeme celkové navýšení rozpočtu rovněž o dvakrát sto milionů korun. Část by měla být určena především na platy, které jsou tak nízké, že hrozí hromadný odchod vysoce kvalifikovaných pracovníků do jiných sektorů. Další část nad rámec stávajícího rozpočtu by měla sloužit také na pokrytí nákladů souvisejících se zdražováním všech služeb a materiálů, které příspěvkové organizace pro svoji činnost potřebují.
Druhých 100 milionů korun by pak měly posílit program péče o národní kulturní poklad a dědictví. I v něm se v roce 2022 významně škrtalo, navíc je nutné zohlednit i inflační vliv. Právě zde je ve hře zachování kulturních statků pro generaci našich dětí a vnoučat.
Za neméně důležité považuji navýšení výdajů na záchranu a obnovu kulturních památek veřejné služby a muzeí. Týká se to konkrétně dvou programů, a to programu pro ochrany a péče o kulturní statky a programu na záchranu a obnovu kulturních památek. V prvním případě navrhujeme s kolegy poslanci Brožem a Babkou navýšení o 23 milionů korun, ve druhém případě o 164 milionů korun. I zde jsou důvody nasnadě. Oba programy byly v roce 2022 kráceny, přitom jednotlivé instituce se musejí prát jak s vyššími cenami energií, ale i stavebních materiálů a stavebních prací. A jak ví každý laik, na opravy kulturních památek se vztahují obzvláště přísná kritéria a rekonstrukce tedy nelze v uvozovkách odfláknout použitím méně kvalitních materiálů nebo zapojením běžných stavebních firem, které nemají potřebné know-how. Cílem by mělo být co největší množství opravovaných objektů, které mohou být uchovány pro budoucí generace, a to nejen památek ve státním vlastnictví, ale také památek v majetku obcí či soukromých osob. To ovšem při stávajícím rozpočtu není možné ani v měřítku, které zahrnuje projekty v různé fázi rozpracovanosti.
Jako nevyhnutelné považuji rovněž posílení rozpočtu Státního fondu kinematografie, u něhož náš návrh navyšuje rozpočet o 53 milionů korun. Důvodem jsou opět zvýšené ceny energií, pohonných hmot a služeb nezbytných pro činnost fondu. Nadto je nutné upravit nyní velmi poddimenzované platy zaměstnanců a odborných externistů. Je to nezbytné pro udržení odborné úrovně této instituce.
A konečně poslední společný pozměňovací návrh se týká podpory rozvoje a obnovy materiálně-technické základny regionálních kulturních zařízení. V této kapitole navrhujeme přidat 39 milionů korun s ohledem na škrty v roce 2022, inflaci a navyšování cen všech vstupů. Cílem je podpora budování významných kulturních stánků, ale také obnova těch stávajících, a to ve všech regionech České republiky.
Věřím, že jsem vás příliš dlouho nezdržela, protože kultura si zaslouží určitě víc než těchto pár minut, které teď proběhly. Chci na vás znovu apelovat, abychom při hlasování o pozměňovacích návrzích zapomněli na stranické knížky a řídili se vlastním rozumem. Tady v tomto případě nejde o politické lídry, ale o to, abychom zůstali i v době krize národem, který ctí kulturní dědictví a pečuje o svůj kulturní život.
Touto cestou se tedy přihlašuji k pozměňovacím návrhům pod čísly 1582, 1583, 1584, 1585 a 1586. Děkuji za pozornost.
