Všude na světě existuje tzv. šedá, nebo též skrytá či neoficielní ekonomika (Němci jí říkají „Schattenwirschaft“, Francouzi „economie souterraine“). Lze ji stanovit jen odhady, v ČR se pohybují kolem 15% HDP, což je hodnota kolem 600 miliard korun. To je částka nemalá, ale v mezinárodním srovnání spíše podprůměrná. Směrem na jih či na východ rozsah šedé ekonomiky narůstá.
Protože jde o úředně nezachycenou ekonomickou činnost, je tedy i nezdaněná a odtud se odvíjejí odhady, že šedá ekonomika v ČR znamená cca 100 miliard na neodvedených daních. Každý stát se snaží daně navíc vybrat, ale vynaložené úsilí by mělo odpovídat dosaženému efektu. Z tohoto pohledu je zarážející značný mesianismus v dosavadní propagační kampani kolem návrhu Andreje Babiše na zavedení elektronické evidence tržeb. Vláda ČR má tento návrh projednat nyní na svém zasedání 6. května.
Jistěže je třeba obecně přivítat každé rozumné opatření proti nadměrné šedé ekonomice. Poctivé podnikání podporujme, podvodníky odhalujme a zinkasujeme. To ale nesmí bránit v rozumně kritickém pohledu na navrhovaná řešení. Netradiční plošný systém elektronické on-line evidence tržeb (EET) z prodeje zboží a služeb má od roku 2016 nahradit původní koncept zavádění registračních pokladen s fiskální pamětí pro vybrané povinné osoby. Vzorem je Chorvatsko, kde obdobný systém byl nedávno spuštěn
V tomto systému se každá platba v hotovosti v okamžiku zaplacení zaeviduje prostřednictvím internetu v centrálním datovém úložišti Finanční správy. Podnikatel přijme potvrzující unikátní kód, který bude vytištěn na účtence. A data o každičké transakci každičké osoby za úplatu se uloží a v nějakém chráněném režimu schraňují. Návrh je mířen zejm. na OSVČ a pravicová opozice spustila bubnovou palbu, že jde o jalovou buzeraci podnikatelů a proč se ČR inspiruje zrovna balkánskou zemí. Takže se na nás valí spása či zatracení?
Apriorní postoje nyní nejsou to co potřebujeme Pokud má návrh Andreje Babiše slabá místa, tak je třeba věcná debata. Bez zbytečného humbuku Klíčovou otázkou je o kolik zavedení systému EET ukrojí z koláče nezdaněných aktivit. Tady nám ovšem chybí kvalitní dopadová studie o kvantifikací účinků na podniky i na státní pokladnu. V návrh Konvergenčního programu ČR na rok 2015 je uveden očekávané zvýšení výnosu po zavedení EET z daní 3,8 miliard korun. Při prezentaci záměru však experti z Ministerstva financí hovoří až o 10 miliardách.
Systém EET má být plošný ale také postupně zaváděný (od ubytovacích služeb, stravování a pohostinství, velko a maloobchod a na závěr pro drobné řemeslníky).
Hlavní efekt se očekává v segmentu hotelů a restaurací. V jednání s Asociací malého a středního podnikání však bylo ministerstvem přislíbeno kompenzovat zavedení EET tím, že se tyto služby přesunou do snížené sazby DPH. Pokud jde o uplatnění EET na ty nejmenší živnostníky, tak zde nelze od snahy zachytit každou transakci očekávat zvýšení výběru daní. Pro malé řemeslníky je zvýšení odvodů doslova existenční záležitost. V tomto segmentu platí efekt minimální, za to vzniká zátěž navíc.
Otázkou je i účetní a věcná kontrola. Evidence tržeb není evidencí plateb, protože tržby jsou účetně výnosem. Ten vzniká když klient převezme zboží či službu, ale platit může různým způsobem. Na počátku vám třeba vystaví účtenku, ostatní ale zinkasuje již bokem. Absurdní by byla i povinnost klienta převzít a uchovávat účtenku. Vypadne-li připojení tak vydaná účtenka není evidována a bude muset být informováno datové centrum se zpožděním. Tak v systému vznikají jednak obtíže, jednak mezery. Otázkou jsou i prováděcí vyhlášky k návrhu zákona. Pravdou je že vychvalovaný chorvatský vzor byl zaváděn v roce 2013, takže na detailnější vyhodnocení prvního roku řádného fungování 2014 si musíme ještě počkat.
Problémem může být také technické zajištění EET. Každý podnikatel bude muset disponovat spolehlivou a výkonnou technikou pro přenos dat. Koncové zařízení nemusí už dnes být nějak nákladné. Celý systém však může narazit na problémy jako tomu bylo při elektronizaci informačních systémů výplaty sociálních dávek či evidence motorových vozidel. Dosud se nevyřešil výběr subjektu, který bude pověřen technickým řešením systému. Miliardová zakázka nemá ani projít výběrovým řízením. Dosud není definována náročnost provozu, ochrana dat před zneužitím a záložní systém pro případ výpadku sítě.
Z těchto a dalších důvodů je důkladnější diskuse o spuštění systému EET v ČR teprve před námi a mesianismus v této věci je poněkud předčasný. Daně se platit musí a šejdíři jsou vůči těm slušným nekalou konkurencí. Aby nakonec celý tento experiment nestál více než kolik dokáže získat. Aby se neopakovala situace s registračními pokladnami, které byly v roce 2005 schváleny, aby je o rok později nová vláda zase rušila. A vytvořil se tak jen zástupný spor, který zakryje nechuť k daňové progresi a zdanění velkých korporací.
Publikováno na www.denikreferendum.cz
