Na jasné slovo od hnutí ANO 2011 si budeme muset ještě počkat. Srozumitelným argumentem je potřeba znát řešení povolebních sporů uvnitř ČSSD. V mezičase zatím Andrej Babiš zjišťuje, jaké názory na věc mají jeho voliči. Také veřejnost asi čeká, jak rozhodne dosud odkládaný soud v Bratislavě o jeho žalobě, kterou chce popřít svou spolupráci s StB.

Důležitý je také zákon o střetu zájmů, který omezuje určité průniky světa byznysu a politiky. Pokud by se Andrej Babiš obětoval a chtěl vstoupit do vlády, tak je otázkou zda stačí, aby jen odešel z exekutivních funkcí ve své společnosti Agrofert. Zřejmě by se musel vzdát i svého podílu ve firmě, ovšem pokud to udělá přes osoby blízké, může zůstat s firmou v kontaktu. Z Hradu sice zaznívá podpora spojení velké politiky s velkým byznysem, ovšem střet zájmu je pravidlo s obecnou platností.

Jedno je z povolební matematiky zcela zřejmé. Ať se Andrej Babiš nakonec ohledně svého angažmá ve vládě rozhodne jakkoliv, tak pokud by pro neshody nedošlo k dalším předčasným volbám, bez jeho ne příliš čitelného hnutí ANO si žádná vláda, jak kdysi říkal Jiří Paroubek, „ani neumyje ruce“. Ať již bude přímo ve vládní koalici anebo bude vládu tolerovat v jakési repríze opoziční smlouvy.

Zásadní význam bude mít zejména vliv hnutí ANO na hospodářskou politiku. Jaký? V předvolební kampani, ale i bezprostředně po ní, opakoval A. Babiš, že vláda Petra Nečase svou nekompetencí totálně zadusila naši ekonomiku. Přitom jeho hnutí ve volbách zdědilo zklamané voliče ODS. Nelze očekávat, že by významný miliardář - opírající se o pravicový elektorát - opustil podstatu pravicových ekonomických receptů.

Samozřejmě, že jenom přeběhlíci od ODS by hnutí ANO nezajistili jeho volební výsledek. K tomu mu pomohl obratný, a jistě ne levný, poltický marketing. Naprosto flexibilní výklad programu v různých fázích kampaně umožnil, že se v jednom šiku sešli voliči jasné pravice s bezprizorními voliči protestujícími proti sociálním a ekonomickým důsledkům pravicového vládnutí. Přispěli k tomu poradci z americké firmy Penn Schoen Berland, kteří v letech 2006 a 2010 pomáhali i Jiřímu Paroubkovi v ČSSD.

Nyní ovšem přichází čas, kdy bude nutné přejít od slov k činům a ukázat, jak to myslel se změnami konkrétně. V oblasti hospodářské politiky je to především složitá daňová problematika, která souvisí s tvorbou státního rozpočtu, financováním veřejného sektoru i s nastavením podmínek pro hospodaření. A tady je zřejmé že velké změny od hnutí ANO čekat nemůžeme. Babiš sám přiznává, že teprve začíná sestavovat svou radu ekonomických poradců, kteří by provedli analýzu podle rezortů a zákonů, které by bylo třeba měnit.

Ve volebním programu hnutí ANO 2011 lze najít požadavek na zachování rovné daně z příjmu ve výši, která má být platná od roku 2015, tj. 19%. U tohoto tématu po volbách Babiš lavíruje, když začal tvrdit, že daňová progrese by mu nevadila, pokud by ovšem výtěžek neutrácel špatně fungující stát. Je to jen vějička pro vyjednávání - protože ČSSD i KDU-ČSL o daňové progresi mluví - nebo odklad alespoň symbolické progrese na pozdější časy?

Resolutní je Babiš, i pokud jde o zvýšení daní z příjmů u velkých firem, tedy u druhé sazby korporátní daně. Protože tuto věc požadovala pouze KSČM a ČSSD, je její prosazení opravdu v tomto volebním nepravděpodobné. Velké, většinou nadnárodní korporace si mohou oddychnout. Na příjmové stráně státního rozpočtu Babiš předpokládá pouze zlepšení výběru daní. Jak dosáhnout alespoň tohoto cíle ovšem neříká. U daní z příjmů je možné očekávat debaty o nastavení úlev, tedy šíři daňového základu.

Hnutí ANO 2011 v daňové politice deklarovalo ještě podporu návratu snížené sazby k 10% z dnešních 15%. Nehovoří o rozsahu položek (jen léky, knihy anebo také stavební práce a další). Tady asi narazí jen na principiální odpor ODS a zejména TOP 09, ale tento krok bude nutné zbilancovat ve státním rozpočtu a bez vyšších daňových příjmů by to znamenalo škrty na straně výdajů.

Co bude asi nemalý problém pro vyjednávání, ale i případné vládnutí, je udržitelné financování veřejných služeb. Ve svém programu hnutí ANO 2011 ještě prosazovalo výraznější zásluhovost v rámci prvního (státního pilíře penzijního systému) a automatické členství v druhém (fondovém) pilíři, jako záruku dostatečné robustností systému kapitálového spoření. Po volbách už Andrej Babiš naznačoval, že druhého pilíře by nebylo třeba, kdyby v prvním pilíři byl dostatek zdrojů. Ovšem proti navyšování nákladů práce, tedy i odvodů na sociální a zdravotní pojištění, je rezolutně.

V neposlední řadě je sporným tématem korekce zákona o vztahu státu a církví. Proti přijetí tohoto zákona Andrej Babiš nikdy nevystupoval a např. ve volební kalkulačce www.kohovolit.eu se ANO vyjádřilo ve smyslu, že je proti zastavení vydávání majetku církvím v rámci zákona o tzv. církevních restitucích. V povolební debatě se ale Babiš připojil k myšlence ČSSD odložit o rok zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, během něhož by si teprve ujasnil pozice. Takže vlastně opět odklad bez nějakého politického závazku

Když to vše shrneme, tak přestože Andrej Babiš patřil před volbami k velkým kritikům nejen předchozích vlád, ale i ekonomické situace v zemi, v oblasti vládní hospodářské politiky neprosazuje dosud žádné podstatné korekce. Soustřeďuje se spíše na protikorupční rétoriku v intencích obecných požadavků iniciativ jako Rekonstrukce státu. Návrh rozpočtu na rok 2014 pokračuje ve vyjetých kolejích a kroky nové vlády na další období zůstávají neznámou. Snad alespoň komunikace napříč politickým spektrem by se v nové sněmovně mohla zlepšit…