Družstevní hnutí má u nás hluboké kořeny. Je spravedlivější oproti klasické kapitalistické firmě, pokud jde o rozdělování vytvořené nadhodnoty zpět k jejím tvůrcům. Na světě se různým kooperativům věnuje téměř miliarda členů. Silné zastoupení není jen v Evropě a USA, ale také například ve třetím světě, zejména v Indii. Součástí družstevní demokracie je princip rovnosti členů, mají buď podnikatelské funkce, nebo zajišťují potřeby svých členů.

Družstevnictví samo o sobě samozřejmě není kardinální lék na všechny neduhy dnešního světa, ale jeho role by v ekonomice mohla a měla sílit. Těžba surovin, energetika, doprava budou i nadále doménou státu. Stejně jako musí mít své místo i individuální podnikání. Ale jsou oblasti, kde kooperativní přístupy by mohly být cenné. Nejen v oblasti zemědělství, spotřeby nebo bydlení, ale i výrobní družstva mají své místo. V ČR je dnes kolem šestnácti tisíc družstev, z nichž jedenáct tisíc je bytových. V sektoru družstevního bydlení bydlí na jedenáct procent občanů ČR.

Je škoda, když v zemi s dlouhou družstevní tradicí je tato forma hospodaření mimo pozornost. Družstevnictví pomáhá i dnes dílčím způsobem stabilizovat zaměstnanost a tlumit výkyvy v době krizí. Podporujme tedy iniciativy obcí, měst a regionů ke vzniku družstev. A to i ve sféře sociálních podniků. Perspektivy českého zemědělského družstevnictví jsou do značné míry závislé na urychleném dokončení takových transformačních kroků, které by vyřešily jejich vnitřně rozpornou vlastnickou strukturu.

V koncepční a legislativní činnosti využijme zájmu o program KSČM a spolupracujme s Družstevní asociací ČR, která koordinuje zájmy Svazu českých a moravských výrobních družstev, Svazu českých a moravských spotřebních družstev, Svazu českých a moravských bytových družstev a Zemědělského svazu ČR.

Pravdou je, že lidé někdy dávají přednost klasickému zaměstnaneckému poměru. Převzít podnikatelskou odpovědnost není snadné. Na družstva jako formu obchodní společnosti nutně působí i faktor tvrdé tržní konkurence a tlak velkých korporací. Například spotřební družstva COOP na malých městech a vesnicích jsou v tvrdém konkurenčním tlaku retailingových řetězců. Proto nestačí pouhá politická podpora a propagace skupinového vlastnictví. Zejména ve výrobě to je druh poměrně náročného podnikání s rizikem bankrotu a ztrát. A jako takové musí být uskutečňováno prakticky. Tedy včetně postavení družstva v českém obchodním právu.

Jak družstva rostou, tak nejsou jen věcí samotných družstevníků, ale zaměstnávají i množství lidí v námezdném vztahu. Bytová družstva zase ubytovávají nájemníky. A stávají se vlastně také určitou korporací.  Je to běh na dlouhou trať, kde zdaleka nejde jen o legislativní podmínky, ale i o lidi a financování jejich konkrétních projektů. Po letech podpory vlastnického bydlení podpořme více bydlení a výstavbu družstevní. Také v rámci agentury na podporu obchodu CzechTrade by bylo dobré vytvořit sekci na podporu družstev. Případná Rada vlády pro rozvoj družstevnictví by takové přístupy mohla po volbách aktivněji a systematičtěji připravovat.

Vzájemná podpora a spolupráce jak uvnitř družstva, tak na národní a mezinárodní úrovni, se stávají zejména ve vyspělých zemích významným pilířem konkurenceschopnosti ekonomiky. Proto na družstva nezapomínejme.