Mají Irové pro Evropu nad propastí recept na krizi a nebo jde o předčasný optimismus ? Před krizí byl pro Irsko typický zejm. silný růst stavebních půjček a hypoték, který vyvolal boom ve stavebnictví. Ekonomika se v tomto období posunula od zboží k službám. Silná recese začala v Irsku ještě před pádem americké Lehman Bros v létě 2008. Vzhledem k úzkému propojení na banky v USA zasáhla tamější finanční krize Irsko jako vůbec první zemi v EU. Za celé období 2008-2010 pak propadl irský HDP o 12,2%. Na polovinu spadl objem investování. nezaměstnanost vyrostla na 14%.
Při příchodu krize v roce 2008 vládla v Irsku pravozelená koalice složená z historické republikánské strany Fianna Fáíl (její název v galštině znamená „vojáci osudu“), dále z liberálnějších Progresive Democrats a ekologicky zaměřené Green Party. Tato vláda neprodleně přijala pětiletý protikrizový program a v jeho rámci poskytl stát irským bankám garance v rozsahu desítek miliard eur. Přesto v roce 2009 klesl irský HDP o -7,6% a finanční sektor země prakticky kolaboval. V roce 2010 činila ztráta bankovního sektoru přes 30 miliard eur a zemi keltského tygra začal hrozit státní bankrot..
Koncem roku 2010 požádalo Irsko MMF a EU o finanční pomoc jak pro kapitalizaci bank, tak pro stabilizaci svého státního rozpočtu. MMF uvolnil program o objemu 22,5 mld eur a EU poskytlo celkem přes 40 mld eur. Za úspěch Irové považují, že se zrušila z prostředků poskytovaných evropským záchranným systémem úroková přirážka 2,9% a platí normální úrok. Také se prodloužila délka splatnosti na 30 let. Není proto asi divu, že irský parlament nedávno ratifikoval úpravu smlouvy EU o tzv. eurovalu, tedy o fungování systému finanční stability. Irům není proti mysli zachránit euro hlubší integrací v EU, ovšem za předpokladu, že Brusel bude přihlížet k zájmům malých zemí,
Vnější pomoc Irsku je vnímána s nevolí, ale byla nutná – pro porovnání s evropskými hříšníky se prudkým nárůstem deficitů za pouhé 4 roky v Irsku zdvojnásobil podíl veřejného dluhu na HDP (z 25% v roce 2007 na 100% v roce 2011) a kulminovat má v roce 2013 na 120%. S otevřením úvěrových linek z MMF a EU samozřejmě přišli do země zástupci těchto institucí. Ti nesmlouvavě kontrolují, jak jsou plněny závazky v oblasti konsolidace, reforem bankovního sektoru či veřejných služeb. Státním financím má pomoci také privatizace (elektrárenská společnost, aerolinie).
Specifikem Irska přitom je, že země se neodváží sáhnout na výjimečně nízkou korporátní daň (sazba činí pouhých 12,5%), protože motorem ekonomiky jsou multinacionální korporace, které tvoří 80% podnikového sektoru (jde o sídla firem jako jsou Apple, Microsoft a další). Odchod těchto firem z Irska by osudově zasáhl příjmovou stranu státního rozpočtu. Berní úřady v Irsku se tedy aspoň snaží zlepšit výběr daně z příjmů u fyzických osob (dosud asi 40% neplatilo vůbec). Daň z kapitálu činí v Irsku 20%.
Tvrdá protikrizová opatření vyvolala Irsku letos v únoru předčasné volby, ve kterých vyhořely vládnoucí strany. Lidé jim dávali za vinu, že nedokázali včas rozpoznat nastupující krizi. Léta dominující Fianna Fáil spadla ze 46% na 12% a Progresivní demokraté se Zelenými vypadli z parlamentu zcela. Z voleb vzešla nová středová vládní koalice složená z křesťansko demokratické „Fine Gael“ (ta má ze 166 poslanců 76 mandátů) a sociálně demokratické „Labour Party“ (20 mandátů). Nová vláda pochopitelně musela převzít závazky vlády předešlé. Sama však předložila nový konsolidační program. Letos má irská ekonomika po letech konečně vzrůst (odhad je 1%) a v příštím roce činí prognóza HDP 1,8%.
K prioritním vládním závazkům patří zejména snížení deficitu veřejných financí do roku 2015 zpět na podíl 3% HDP. Tento ukazatel v roce 2009 spadl na -14,4% a ještě v roce 2011 dosahuje -11%. V roce 2012 mají opatření na snížení deficitu dosáhnout 3,8 mld eur a to v poměru 2:1 na výdajové a na příjmové straně, Pokud jde o výdaje, tak vládní škrty se soustřeďují na vysoké náklady na administrativu. Po dohodě s odbory proběhla reforma tarifních platů. Ve zdravotnictví je důraz na předepisování levnějších léků a regulační poplatky.
Pokud jde o příjmy státního rozpočtu, tak se mají především zvýšit základní sazby DPH z 21% na 23% (snížená sazba na 12%). Uvažuje se o zpoplatnění vody (v Irsku domácnosti neplatí vodné a stočné) a dalších místních poplatcích spojené s přeceněním nemovitostí Na plnění konsolidace má dohlížet expertní poradní orgán Rozpočtová rada (Fiscal Advisory Council) a ve stádiu příprav je zákon o rozpočtové odpovědnosti (Fiscal Responsibility Bill), který by nastavil rozpočtové mantinely lépe než evropský pakt stability.
Otázkou je budoucnost zdecimovaného irského finančnictví. To nyní prochází zeštíhlením a reorganizací. Odkupem aktiv se stal stát podílníkem těch hlavních bank. Jak ukázaly zátěžové testy, do budoucna asi budou fungovat jen 2-3 velké peněžní ústavy. Vládní intervence se mají týkat také drobných „credit union“, které poskytovaly nejen drobné úvěry ale i hypotéky. Podmínkou pomoci vlády ovšem je fúzování těchto ústavů. Diskutuje se důkladnější dohled nad finančním sektorem (vedení Central Bank of Ireland bylo vyměněno) a klíčová je i restrukturalizace splácení hypoték. Naději do budoucna vidí vláda v oživení silného přílivu investic, v zelené a o high-tech opřené ekonomice a dobře vzdělanou pracovní sílu (k zpružnění trhu práce chtějí snížit minimální mzdu k 8 euro na hodinu).
Irsko je země, která prošla více krizemi – té současné předcházela krize z 80. let (země tehdy byla ve vleklé recesi a podíl dluhu na HDP dosáhl 125%). Irové proto přistupují ke krizím na základě těchto zkušeností. Navíc je tu ta zvláštnost, že je Irsko napojeno na irskou diasporu ve světě. Vedle 4 milionů Irů žije 40 milionů Irů v USA, Irové mohou při potížích odcházet za prací i do Kanady či Austrálie. To spolu s nadějí, kterou nabízí současná vláda vede k tomu, že protesty jsou nyní v Irsku na minimu. Další vývoj světové a zejména evropské ekonomiky ovšem rozhodne, zda je Irsko skutečně z nejhoršího venku.
