Za prvé, celá debata o finanční ústavě se ve skutečnosti týká pojetí rozpočtové odpovědnosti. KSČM se k ní hlásí, ale má problém s tím, jakým způsobem je konstruována.

Ve vládním návrhu finanční ústavy vidíme několik problematických míst, a proto jsme již v prvním čtení navrhovali vrátit tento návrh k přepravování. Přestože tento postup nebyl sněmovnou podpořen, ve druhém čtení jsme předložili pozměňovací návrhy, které měly alespoň korigovat vybrané problémy, když už se zdálo zřejmé, že finanční ústava jako taková projde. Konkrétně se to týkalo sektoru zdravotních pojišťoven, na které se má finanční ústava rovněž vztahovat. Ani na tyto naše připomínky vládní koalice nevyslyšela.

V tuto chvíli je proto pro nás špatná finanční ústava daleko horší výsledek než žádná, protože by to znamenalo zakomponovat do ústavního pořádku nová ustanovení, která by se později již jen velmi těžko rušila.

Celkově vzato ale chci připomenout, že otázka daňových příjmů není jediná podmínka KSČM, kterou k přijetí finanční ústavy KSČM má. Navíc sliby vlády v této oblasti jsou nedůvěryhodné. Například proto, že vláda přes svá vyjádření, že nebude zvyšovat daně, daně zvýšila.