Stranický kolega Vlasty Parkanové ministr financí Miroslav Kalousek samotnou žádost na její vydání ke stíhání přirovnal k honu na čarodějnice. Řekl doslova, že je to jako žádat : „vydejte nám Vlastu Parkánovou, protože létá na koštěti na Petrovy kameny“. Dokonce to označil za bezprecedentní útok na demokratický mechanismus a náběh na policejní stát. Volal po důkladném vyšetření toho, co vedlo policii k tomu, že se dopustila takového obvinění.
Z médií veřejnost ví, že se policie opírá o audit firmy American Appraisal, která vyhodnotila předražení zakázky nákupu dopravních letadel CASA o 658 milionů korun. Ano, předražením zakázky by vznikla státu škoda a o tu konec konců jde. Názor této firmy je ale napadán vojenskými odborníky s tím, že nezohledňuje fakt, že letouny byly pro ČR upraveny o utajovanou vojenskou konfiguraci, která podstatně obvyklou cenu civilní verze mění a tudíž nelze podle běžných marketingových informací soudit zda a o kolik bylo letadlo předraženo.
Na druhou stranu odsouhlasení ceny zakázky akceptovalo i fakt, že původní požadavky armády na nové transportní letouny nebyly dodrženy – nižší přepravní kapacita, doletová vzdálenost, rychlost. Počáteční výhrady expertů ministertva obrany se však do konečného rozhodnutí a konečné ceny nepromítly. Celý nákup byl přitom na jaře 2009 Topolánkovou vládou v demisi uspěchaný – lhůta užívání letadel Antonov 26 a Tupolev 154. musela proto být zkrácena o tři roky (měly končit až v letech 2013 a 2014). Proč ten spěch u tak sporné zakázky ?
Došlo také k tomu, že rozpočtové limity stanovené vládou byly vlastně obejity tím, že uvolněné prostředky šly pouze na nákup letadel samotných a servis, který byl součást zakázky doplatila ministerstvo z jiných zdrojů. Cenu nepochybně nafoukla i cena bankovní záruky na kursové vlivy, protože mezi rozhodováním v roce 2009 a smluvními platbami prodělalo euro vůči koruně nemalý pohyb. Letouny v poněkud jiné cenové relaci nakoupilo také Portugalsko, Finsko či Polsko. Bez znalosti metodiky použité k výpočtu uvedené částky, bez započtení způsobu financování, specielního vybavení a doprovodných služeb však není možné vést seriózní diskusi o konečné ceně. Poslankyně Parkánová se nyní odmítá vyjádřit k tomu, zda s postupem času považuje zakázku za předraženou, jak tvrdí policie. Otázka, zda vznikla státu škoda neuváženým nákupem je tak otevřená. Vyjadřuje se pouze k okolnosti nezadání znaleckého posudku na cenu. V interpretaci toho, co je a není v postupu rozhodování o vojenské zakázce zákonné se opírá o různé podklady od expertů. A z toho vyvozuje, že zdůvodnění žádosti policie na její vydání je podivné.
Ano, je tu zveřejněné vyjádření Ministerstva financí, ČR které je gesční ve věci oceňování státního majetku. Říká jen to, co se zřejmě blíží pravdě – tedy že znění zákona o majetku státu umožňuje poměrně benevolentní aplikaci, která se stala letitým pravidlem a která nebyla před tím nikdy rozporována. V tvrzení, že neměla zákonnou povinnost .nezávislého ocenění ji podporují pánové Jan Bárta (z Ústavu státu a práva) a Petr Mlsna (z Legislativní rady vlády). To, že jejich vyjádření je jen jejich právním názorem a nikoliv stanoviskem institucí které reprezentují není až tak podstatné. Poslanecká sněmovna stejně není místem, kde by měly být posuzovány jednotlivé důkazy a právní expertízy.
Co teď s celou touto kauzou ? Jsme přesvědčen že taková závažná podezření ze strany orgánů činných v trestním řízení je třeba důkladně vyšetřit. Nejen „partu plukovníků“, jak po tom volá ministr financí. Kdyby se použila politická imunita, lidé budou mít podezření, bůhví jak se to v parlamentu pytlíkuje. Nebylo by v pořádku, kdybys postihovali jen drobné věci a ty za velké peníze, sahající až do nejvyšších pater politiky, nikoli.Nevydat znamená v této věci už nikdy nevyšetřovat. Jestli jde o zvůli policejních důstojníků či o oprávněné podezření, může ukázat právě průběh stíhání.Selháním by byl selektivní přístup, i když nelze hned mluvit o policejní státě. Ale pokud Vlasta Parkánová věří svým tvrzením, tak i pro ni bude nejlepší, když proběhne vyšetřování, místo aby se to celé zastavilo ve sněmovně.
Nad celým případem se samozřejmě vznášejí další otázky. Do jaké míry jde jen o čistotu postupu bývalé ministryně Parkanové ? Ministr jako hlava resortu zodpovídá za vše. V hierarchii řízení je tu pak samozřejmě náměstek Kopřiva, a ředitel vyzbrojovacího odboru Staněk, na kterého zbyl Černý Petr při podpisu smlouvy. Obhajoba Parkanové je postavena na tom, že šlo o opakovanou a dlouhodobou praxi při rozhodování . Pokud ano, tak se případem Parkanová otevřel komplexnější problém. A vyšetřování neuralgického bodu fungování celého systému může vést úplně jinam, ke kauzám, které budou jednoznačněji doloženy. Možná tedy o samotnou Parkánovou tolik nejde. A možná i to je zdroj nervozity, která celou tuto kauzu provází.
Publikováno na autorově blogu na aktualne.cz
