Zadluženost a předluženost
Vím, že to je hodně široké téma, ale to, že už téměř 30% důchodců má min. 1 exekuci( dle ČSSZ) a několik milionů lidí je zadlužených a čekají je útrapy, zatímco splátkové firmy a banky bohatnou, to by chtělo změnu v zíákonech popdstatnou. Kdyby jste vyhráli volby a mohli toto řešit, jak? Myslím si, že to zajímá hodně lidí.Děkuji za odpověď.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Dnes se mluví spíše o veřejném dluhu kterýse má snižovat - ten dnes znamená cca 157 tisíc korun na hlavu. I když dopadá na daňbové poplatníky, závazek nese veřejná vláda (stát, kraje, obce). jeho účetně razatní snižování oale shoršuje kupní sílu obyvatelkstva a tak zhošuje azdluženost domáýcností , na jejichž úkor je veřejný dluh řešen.
Proti veřejnému dluhu totiž stojí dluhy privántí - kromě firem i domácností. Domácnosti v loni dosáhly dluhu 1098 mld korun (z toho je 773 mld půjček do bydlení a další jsou spotřebitelské úvěry). Před deseti lety byl dluh domácností na 143 mld ( z toho do bydlení 35 mld). Tento nárůst by sám o sobě neznamenal nic hrozného - určitý objem půjček může dorážet důvěru v budoucnost a obecně tyto čísla nevybočují z evropského průměru. U nás také naštěstí nevznikla hypotéční bublina jako v USA, Britanii, irsku či v poslední době ve Španělsku.
Ale zhoršuje se struktura dluhů domácností především u spotřeby a takése shoršuje dostupnost veřejně krytých služeb. Obecně je důležité v jaké míře proti půjčkám stojí vklady obyvatel a jaká rizika jsou skrytá ve struktuře úvěrů - nejvíce riskantní jsou půjčky nebankovních poskytovatelů (splátkové firmy), ale i půjčky do bydlení (bypotéky) se už občas ukazují jako nedostatečně kryté. Mluvit o finanční gramotnosti je dne dost pozdě (byx´t je to důležité) - k řešení jsou dopady především na domácnosti na hraně sociálního propadu. Tady je především důležité hasit problémy ve fungování exekučního práva.
Dlouhodobé řešení je ovšem především v snižování nezaměstnanosti a perspektivní posilování kupní síly obyvatel. A to se dostáváme k alternativnímu konceptu hospodářské politiky země - kde nad škrty vítězí investice do rozvoje, daňové břemeno se rozděluje spravedlivěji mezi spotřebu, práci a kapitál a veřejné služby se zkvalitňují a ne omezují.
