Tohle snad není šílené
Jiří,tak sympatický člověk na pohled a ono to věří te šílené ideii,ach jooo. Práce před rokem 1989 byla umělé vytvářená pro kontrolu pohybu občanů. Jako lidská individuelní tvorba, neměla valného globálního přínosu naší ekonomiky, jen se o tom kecalo a psalo. Líbívá slova, to soudruhům šlo dobře, jen zatím bylo vzduchoprázdno. Myslíte snad pýíležitosti i typu,kdy zaměstnanec podá zlepšovací návrh či něco vytvoří a šéf jej nesmete? Aby byla dána šance lidém chtít tvořit, beze strachu. Jirko, tak to silně pochybuji, že by jste takto zkutečně přemýšlel a myslel to doopravdy. Dík Míša.
Zajímá Vás také odpověď na tento dotaz? Podpořte dotaz tlačítkem níže a my Vám odpověď zašleme na e-mail. Nicky uživatelů, které zajímá odpověď budou zobrazeny níže.
Prozatím dotaz nikdo nepodpořil. Buďte první! .)
Odpověď
Píšete o umělé zaměstnanosti, ale plnou zaměstnanost (tedy kromě dobrovolné nezaměstnanosti) prosazuje i současná Evropská unie - ta přeci není moc podobná bývalému režimu. Ekonomika ČSSR patřila v rámci RVHP k těm vyspělejším a byla tak trochu kovárnou a zbrojírnou celého sovětského bloku. Ale máte pravdu že nezvládala zejm. intenzifikaci ekonomického vývoje zejm. po začátku tzv. vědecko techické revoluce.
Lidská práce, i ve své tvořivosti je společensky podmíněna takže nepotřebujeme ani egistické robinsonády ani chomout byrokracie.V minukém režimu trh a uvolění podnikavosti chybělo jako motivační faktor. To ale neznamená že se dnes dá zavést nějaký systém absolutniho laissez faire kde by byl jednotlivec nezávislý na reálných struktárch moci.
Žijme v oligopolu, žýdném svobodném trhu a tedy v typicky asymetrické tržní sutaci. A proč by perspektivní součástí té motivae nemohla být určitá "socializace" vlastnictví - zaměstnanecké akcie, družstva jsou součástá takového trendu, stejně jako strategický vliv státu na vybrané podniky. Dát prostor a rovnou šnaci i těmto formám hospodaření není návrat k byrokratické ekonomice.