Nejnovějším počinem, který výrazně přispěl k vyostření napětí uvnitř vládní koalice, je tajně pořízená nahrávka z utajeného jednání špiček Věcí veřejných v březnu letošního roku.
Těm, kteří dosud nebyli ochotni uvěřit, kdo že nám to vládne a s kým máme tu čest, snad po poslechu oné nahrávky nebo přečtení jejího přepisu musí být už jasno. Vyjadřování na úrovni páté cenové skupiny, zákulisní intriky, podivné (rozuměj špinavé) financování strany a manipulace s hlasováním svých členů. Ačkoliv chování strany VV doposud působilo na veřejnost spíše jako amatérismus a absolutní nezkušenost, dnes z nich jde slovy MF Dnes strach!
Máme zde bývalého ministra dopravy a skutečného vládce VV Víta Bártu, jehož cílem v politice vždy bylo a stále je dosáhnout na co nejvyšší moc a díky tomu získat ekonomický prospěch pro svoji mateřskou firmu ABL.
Pak zde máme formálního předsedu strany a t. č. ještě stále místopředsedu vlády pro boj s korupcí Radka Johna. Jestliže jako známá a populární osobnost televizní obrazovky před volbami dokázal přesvědčit voliče o své čestnosti, skutečném odhodlání bojovat všemi prostředky proti korupci a politickým dinosaurům, pak dnes – po necelém roce působení v nejvyšší politice - jej lidé spíše považují za největší zklamání a nebojím se to říct – šaška, který brzy skončí jako celé VV v propadlišti politických dějin.
Jsou zde také šikovné blondýny, které se, zejména v osobách poslankyně Kristýny Kočí a místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Kateřiny Klasnové, mohou pyšnit slovníkem, který si v ničem nezadá se slovníkem štamgastů z Jedové chýše.
Další „hvězdou“ této strany je její mecenáš a poslanec Michal Babák. Zdá se, že má takříkajíc nos na úspěšné podnikatelské záměry. Umí vydělat slušné peníze na akciích a nejsou mu, zdá se, nijak cizí vysoké finanční operace v hotovosti (slovy K. Kočí: Prej přines půl milonu v pytli a vložil na účet VV). A přitom, jako označovaný ekonomický expert této strany, by měl vědět, že v ČR existuje zákon omezující platby v hotovosti právě proto, aby se zamezilo praní špinavých peněz. Věřme, že „nezávislý“ FAU ministra Kalouska tyto operace rozplete stejně rychle a stejně prokazatelně, jako v případě utrácení nesmyslných stovek milionů za ozvučovací techniku v průběhu českého předsednictví.
Nevím, jak moc lidé po všech těch skandálech ve vládních stranách a útocích na jejich peněženky ještě sledují politiku. Čím jsem si ale jistý, je, že ochota občanů zajímat se o veřejné dění se stále snižuje. Oproti tomu raketově stoupá apatie, nezájem a odpor ke všemu, co i jen trochu politikou zavání. Nedivím se tomu. Ale obávám se, že na pomyslné dno české politické kultury jsme se ještě nedostali.