O to více je mi upřímně líto pravicových voličů současných vládních stan, kteří jistě musí zírat s otevřenými ústy, co že jim to vlastně ti „jejich“ politici oznamují.
V nedělních Otázkách Václava Moravce premiér Nečas občanům totiž oznámil, sice tak trochu polohlasně, aby si toho nikdo příliš nevšiml, další epizodu zvyšování daní a tím vlastně odklon od pravicových postulátů. V přímém přenosu se totiž vyznal ze své „velké touhy“ zvýšit (sjednotit) DPH, místo na 17,5% tentokrát rovnou na 19%. Jako odůvodnění použil možný bankrot Řecka. Tím očividně potěšil ministra financí Kalouska, který souhlasí s každým navýšením výdajů na základní životní potřeby těch nejchudších. Koketování s touto myšlenkou bychom však neměli brát na lehkou váhu. Naopak. Měli bychom se připravit na nejhorší! Vedle sociálních dopadů, které jsou pro všechny normální smrtelníky zjevné a napadnou mě coby sociálního demokrata jako první, vidím i zahraničně-politickou dimenzi této problematiky.
Většina ekonomů se shoduje, že Řecku je potřeba pomoci. Škody, které by neřízený bankrot člena eurozóny přivodil, by byly příliš velké. Na druhou stranu je však nutné Řecku nastavit jasný směr reforem a úspor, jinak by taková pomoc přišla vniveč a byly by to jen vyhozené peníze. Česká vláda by však neměla v tuto chvíli panikařit a přemýšlet co uděláme, až se euro dostane do smrtelné agónie.
Je poměrně nehorázné, že důsledky své špatně naplánované daňové politiky tato vláda opět svádí na někoho jiného. Řecko je nepochybně mediálně vděčné téma a na lidi působí jako strašák. Vzpomeňme, jak díky neuvěřitelné masáži ODS a jí spřízněných médií před volbami na jaře 2010, získala většina občanů zkreslený pohled na Českou republiku a její veřejné rozpočty. A nic nepomohlo ani férové porovnání základních makroekonomických čísel, kdy i naprostý laik musí přiznat, že ČR v žádném případě rozpočtovým Řeckem není. Jestliže v roce 2006 byl v ČR podíl veřejného dluhu na HDP 29%, za pravicových vlád se nejenže nesnižoval, ale dokonce zvýšil až na dnešních 41%. Tedy o celých 12 procentních bodů. Podíl veřejného dluhu na HDP v Řecku je v současné době 143%.
Tím však vůbec nechci říct, že stav českých veřejných financí je v pořádku a nemusíme se ničeho bát. Naopak. Problém deficitů veřejných rozpočtů se řešit musí, filozofickou otázkou zůstává, jakým způsobem. Vláda se rozhodla jít cestou škrtů, osekávání veřejných služeb, zvyšováním životních nákladů středně a nízko příjmových skupin a snižováním daní nejbohatším. ČSSD oproti tomu navrhuje jít cestou jinou, vyváženou kombinací opatření ve výdajích (omezování korupce, daňových úniků a plýtvání) ale i příjmech (progresivní zdanění, vrácení úrovně odvodů na sociální (důchodové) pojištění na úroveň roku 2007 nebo např. mírné zvýšení o 1-2 p.b. sazby daně z příjmu právnických osob).
