Hnutí ANO, v čele s primátorkou Adrianou Krnáčovou, uvažuje o zvýšení daně z nemovitostí v Praze, a to až na několikanásobek současné sazby.

Jsem PROTI ZVÝŠENÍ této daně, neboť jako správný hospodář a i v souladu s předvolebními sliby hnutí ANO, by nejprve měly být hledány možné úspory na výdajové straně rozpočtu (např. ve formě hledání úspor ve veřejných zakázkách, využívání zakázek tzv. in-house tj. vlastními silami, elektronickým zadáváním/aukcemi či omezováním/rušením nesystémových dotací).

Považuji za absolutně neodpovědné, aby se v této situaci řešila rozpočtová situace hl. m. Prahy v roce 2016 na úkor vlastníků nemovitostí, zejména pokud koalice realizuje populistická opatření např. ve formě snížení ceny jízdného MHD, kterou chce následně nechat zaplatit majitele nemovitostí (a své voliče).

Hnutí ANO by nemělo přistupovat na hry zejména Zelených „Marxistů“ a mělo by hájit Program, za který bylo zvoleno, a kde se mimo jiné píše jako hlavní bod: „1. Hospodaření města: nezvyšování daňové a poplatkové zátěže občanů např. zdražováním jízdného MHD a zvyšováním daně z nemovitosti, nebo poplatků za komunální služby a naopak snižování životních nákladů Pražanů např. nabídkou účasti v hromadných aukcích na dodávky plynu a elektřiny. Pokud Praha není schopna vyjít s tím, co od občanů vybere, musí hledat úspory ve vlastní činnosti – omezováním zbytečných výdajů, snižováním často uměle udržovaných činností či hledáním chytrých řešení“.

Na základě výše uvedeného by ANO mělo nadále hájit svůj program, hledat chytrá řešení a nedopustit se ZRADY na svých voličích. Věřím, že se této skutečnosti bude držet a stejně jako TOP 09 nedopustí zvyšování daní k dalšímu projídání rozpočtu.

(www.top09.cz)

Pozn.

Hl. m. Praha má pravomoc, stejně jako kterákoliv jiná obec stanovit tzv. místní koeficient, dle § 12 zákona 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, který hl. m. Praha nemá stanoven. V roce 2015 vybere hl. m. Praha na dani z nemovitostí 761 mil. Kč, při nastavení koeficientu 4 (tj. dle prvotních návrhů) by se jednalo o příjem ve výši 3,044 mld. Kč.

Místní koeficient může obec stanovit obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovitosti na celém území obce, tj. nikoli pouze pro vybrané nemovitosti nebo části obce. Výjimku tvoří pozemky uvedené v § 5 odst. 1 zákona o dani z nemovitostí, tj. pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů, na které se místní koeficient nevztahuje. Pokud obec stanoví místní koeficient, může mít hodnotu 2, 3, 4 nebo 5, přičemž pro obec může být stanoven pouze jeden místní koeficient.

Místní koeficient je nástrojem, jímž obec jako příjemce daně může významně zvýšit výnos daně z nemovitostí na svém území, a to až na pětinásobek. Může jej použít nejen k dlouhodobému nastavení výnosu daně, ale také dočasně na jedno či více zdaňovacích období v případech, kdy potřebuje např. získat prostředky pro nutnou investici do své infrastruktury.