A. Babiš (a s ním spojené zájmové skupiny) jde ovšem za svými cíli naprosto promyšleně. Z řady důvodů se vytrvale pokouší o eliminaci vedení ČEZu. To ovšem bude jen bod A jeho plánu, pak bude následovat bod B, a tím bude ovládnutí této polostátní firmy vlastními lidmi. A bod C, ten bude znamenat „rozkulačení“ ČEZ-u, privatizaci jeho zajímavých částí s Babišem spřátelenými zájmovými skupinami.
Flagrantní zneužití FAÚ k politickým cílům
Ve čtvrtek 20. března jsem se s velkým zájmem seznámil v Lidových novinách s článkem pod názvem „Tajemné penězovody ČEZ“. Článek se zabývá tím, jak ČEZ částkou 349 mil. Kč uspokojil nároky a možné požadavky vytěsněných minoritních akcionářů Severomoravské energetiky, a.s. Článek měl ovšem jasný kriminalizující nádech. Na článku by nebylo v dnešní době nic divného, kdyby se jednalo o obvyklé novinářské zdroje. Víceméně anonymní, avšak vedení redakce známé zdroje. Anebo kdyby rozhovor vysvětlující celý problém s finančním ředitelem ČEZu Novákem byl souběžně zveřejněn ještě v tom samém vydání Lidových novin. Byl ovšem zveřejněn až druhý den a musím říci, aniž cítím nějaké zvláštní sympatie k vedení ČEZu, že finanční ředitel v dané věci argumentoval věcně správně. Zdá se, že A. Babiš a FAÚ trefili kozla.
Zdrojem informací Lidových zdrojů se jednoznačně stal útvar Babišova ministerstva financí FAÚ. V článku se to ostatně otevřeně uvádí. Upřímně, anonymní zdroj by nejspíše nebral nikdo vážně, proto se Babišův FAÚ musel pod únik důvěrných informací sám „podepsat“.
Údaje poskytnuté z Babišova ministerstva financí Babišovým Lidovým novinám. To je ale přímo neslýchané. Taková druhá země ve vyspělé Evropě, tedy mezi státy EU (plus Švýcarsko a Norsko) neexistuje, aby ministr financí mohl ve svém politickém zájmu manipulovat a dezinterpretovat fakta v novinách, které vlastní.
Přesně toto je důvodem, proč jsem před nástupem A. Babiše do funkcí ministra financí psal, že tento muž je v mnohočetném konfliktu zájmů. Je to neslýchaná ostuda republiky, krytá zcela oportunisticky Sobotkovou sociální demokracií a médii téměř bez výjimky. Jako majitel nejsilnějšího mediálního impéria v zemi si Babiš vynutil také respekt dalších médií.
Oligarchizace ukrajinského typu
Ukrajina se za necelých dvacet tři let své existence dostala na hranici státního bankrotu. Ukrajinu ovládají po dvě desítky let oligarchové, kteří v podstatě určují výběr politických elit, ovlivňují podle svých zájmů zákonodárný proces.
Jaký je rozdíl mezi Ruskem a Ukrajinou? V. Putin ruské oligarchy má plně pod kontrolou, ukrajinští oligarchové měli dosud plně pod kontrolou politickou třídu své země. Proto si nemyslím, že květnové volby v této zemi něco mohou změnit.
Česko se nejspíše vydalo ukrajinskou cestou a podle toho také dopadne. Účelové zneužívání orgánů státu k likvidaci nepohodlných či konkurenčních podnikatelských skupin využíváním státní správy je novum. Je to jev, který do světa vyspělé demokracie nepatří.
Zkrátka a dobře, v normální, skutečně demokratické zemi by se A. Babiš nikdy nestal ministrem financí, a pokud by se stal, nyní by z funkce byl nucen odejít.
Jiří Paroubek, předseda strany LEV 21 a kandidát této strany do EP