Ústavní soud tehdy svým rozhodnutím zabránil jasnému volebnímu vítězství levice a kontinuálnímu politickému vývoji státu po ose levice – pravice. Tím ve svých důsledcích otevřel cestu do politiky takovým dobrodruhům a „novátorům“, jakými jsou například V. Bárta či A. Babiš.

Pokud se dnes E. Wagnerová, hlásná trouba sil pravdy a lásky, snaží moralizovat ve věci rozhodnutí Nejvyššího soudu v případě tří bývalých poslanců ODS a tzv. trafik, je to až trapné. Co jsou, paní senátorko, tři trafiky pro bývalé poslance proti protiústavnímu aktu Ústavního soudu, pod kterým jste na věčné časy podepsaná?
Nemyslím si ani, že jde o „trafikanty“ či rasistického exposlance Chaloupku. Ve skutečnosti se podle mě jedná o snahu „přikrýt“ prokurátora Vrchního státního zastupitelství I. Ištvana, který 13. června 2013 ve spolupráci s ÚOOZ uspořádal monstrakci, díky níž nakonec padla Nečasova vláda.

Nečasova vláda byla nepochybně zcela prohnilá, ale jistě si zasloužila jiný konec nežli prokurátorský a policejní zásah. Jak se ukazuje, v tenatech prokurátorů, vyškolených před tím v USA, zůstala nakonec pouze manželka tehdejšího premiéra J. Nagyová Nečasová s jejími absurdními dary v hodnotě cca 10 milionů korun. Poté, co Nečasová zaplatí darovací daň, zbydou už prokurátoru Ištvanovi pouze oči pro pláč a zřejmě mu bude chybět někdo, kdo by mu řekl: „být na vašem místě, věděl bych, co je třeba udělat.“

Zkrátka si myslím, že senátorka Wagnerová není vhodnou osobou, která by mohla Nejvyššímu soudu dávat lekce z morálky. A je také zajímavé, že tentokrát bývalé soudkyni Ústavního soudu vůbec nevadí, že se rádoby autoritativně vyjadřuje k rozhodnutí nezávislého českého soudu.

Vzpomínám si i na to, jak paní senátorka zcela po právu peskovala prezidenta Zemana za použití mimořádně sprostých výrazů, které vyřkl při svém vystoupení v Českém rozhlase, a jak tato žena podobné výrazy použité jejím politickým přítelem Schwarzenbergem označovala za milou, jakousi aristokratickou libůstku. Zkrátka, když dva dělají totéž, není to totéž…