Vcelku krotké úvahy českých sociálně demokratických předáků o změnách výše důchodů, platů veřejných zaměstnanců či příspěvku státu na zdravotní pojištění svých pojištěnců jej vedly ke vzkazu z USA, že prý ČR kvůli slibům sociálních demokratů nezavede na „řeckou cestu“.
Známý finanční expert Babiš by měl ale především něco udělat s výběrem daní, který se mu přes všechny jeho hlasité sliby tento rok příliš nedaří, což negativně dopadne na výdajové části rozpočtů mnoha obcí, měst a zřejmě i krajů.
Na druhé straně se při tom dozvídáme krásné zprávy o tom, že ČSOB pošle do Belgie, aby vyztužila finance své nepříliš úspěšné matky – KBC – prakticky celý svůj loňský zisk. Do Belgie tak poputuje 13,21 miliardy korun. Myslím si, že Babiš by měl přestat žvanit o nemožnosti navýšení plateb za státní pojištěnce, když se přímo nabízí možnost zdanit druhou sazbou ty nejbohatší české firmy, které na trhu zaujímají ve svém oboru v podstatě oligapolní postavení, a diktují díky tomu podmínky menším a středním firmám.
Na účty mateřských firem českých dceřiných společností podle mého odhadu letos poputuje částka mezi 300 – 350 miliardami korun. Co by se zahraničním vlastníkům českých dceřiných společností stalo, kdyby z těchto peněz např. 50–70 miliard zůstalo díky vyšší daňové sazbě v ČR? Určitě nic dramatického. Český státní rozpočet by se tak ale v krátké době mohl dostat až do vyrovnané pozice příjmů s výdaji. A krotká přání ministrů za sociální demokracii by v tom nepředstavovala žádnou překážku… Zejména pokud se hospodářský růst dostane nad předpokládaná 2,5 %.
Babiš si však jako cílovou skupinu pro vyšší zdanění vybral milion českých živnostníků, nikoli velký byznys, ze kterého sám přišel do politiky A kde je konec konců v obludném konfliktu zájmů, neboť jeho Agrofert je v potravinářství téměř monokulturou, takže zavedení druhé sazby korporátní daně by se pochopitelně týkalo také jeho.
Jiří Paroubek