Ukrajina je zemí, která je blízko ke státnímu bankrotu, ke kolapsu svých financí. Je to smutná vizitka práce politické elity této země po dvaceti letech její samostatné existence. Je to způsobeno neschopností politiků, velkou korupcí všech elit a bezohledností a sobectvím těch ekonomicky nejsilnějších oligarchů. Národní bohatství se přerozděluje často v jejich prospěch a v zemi není nikdo, kdo by jim čelil.

Nechci nijak glorifikovat V. Putina, ale on má ruské oligarchy plně pod kontrolou. Naopak na Ukrajině mají oligarchové plně pod kontrolou politiky a stát. Prakticky celou politickou třídu této země. Pokud někdo hovoří o potřebě změnit tento stav, odstranit dominantní vliv ukrajinských oligarchů na tamní politiku, je to chvályhodné, ale nereálné. To je jako v případě Tornádo Lou z Limonádového Joea, která říkala: „Chci se stát jinou, lepší.“ Oligarchové na Ukrajině budou chtít dál kontrolovat přes „své“ politiky finance státu. Jinak řečeno, poskytovat Ukrajině peníze na sanaci jejího státního dluhu znamená vlastně dotovat oligarchy.

Ukrajina má v současnosti tři velké finanční problémy. Tím prvním, nejmenším, je její současný dluh vůči Rusku za nezaplacený plyn ve výši 3,5 miliardy USD, tedy cca 70 miliard korun. Současná ukrajinská vláda zatím ani nenaznačila, jak bude tento dluh řešit. Obávám se, že dluh za plyn bude dál narůstat a v určitém okamžiku dojde ke krácení dodávek plynu do Evropy, s tvrdými dopady do evropské ekonomiky.

Druhou oblastí k řešení je sanace ukrajinských státních financí. Podle dostupných informací si odvrácení latentně hrozícího státního bankrotu, sanace veřejných financí Ukrajiny, vyžádá částku 80 miliard dolarů, tj. 1 600 miliard korun. MMF zahájil s Ukrajinou hru na půjčovanou ve výši 14 – 18 mld. USD, zaúvěrovaných na dva roky. Spolu s půjčkami z dalších zdrojů si Ukrajina v krátké době napůjčuje 27 miliard dolarů. A ještě zdaleka nebude na konci restrukturalizace svých finančních závazků, které země potřebuje řešit. Ukrajina v zásadě není schopná splatit své závazky jinak, nežli jejich pokrytím novými úvěry, novými dluhy. Přitom poroste cena peněz, dluhy budou stát více. Při další devalvaci ukrajinské měny se vlastně dluh ještě zvýší.

Závazky za Ukrajinu bude muset někdo zaplatit. USA svou „gigantickou“ pomocí na posílení ukrajinské ekonomiky ve výši 1 mld. Kč (50 mil. USD) daly najevo, že pro Ukrajinu nic neudělají. Takhle lehce přesunuly řešení celého problému na EU. Sanace financí Ukrajiny si podle kvalifikovaných odhadů vyžádá nejméně 80 mld. USD, tedy astronomických 1 600 mld. Kč. Ty bude dříve či později nucena za Ukrajinu zaplatit EU. A kolik z toho bude připadat na Česko? Podle mého odhadu to může být tak dvacetina z celé sumy, tedy nějakých 80 mld. Kč. To je téměř 8 000 Kč na jednoho českého občana. To je cena za úsilí amerických zpravodajských služeb, nepředvídavé politiky EU a aktivizmu Zaorálka a Sobotky.

A ještě nejsme u konce. Svržený prezident Janukovyč nepodepsal smlouvy o přidružení Ukrajiny k EU zejména proto, že obrovské náklady připojení Ukrajiny si až do vstupu této země do EU vyžádají nejméně (!) 160 miliard eur, tedy nejméně 4 000 mld. Kč.

Ukrajinci budou jistě doufat, že se dostanou do EU do deseti let. Kdo ovšem náklady jejich vstupu zaplatí?

Má to být EU, tedy my všichni, včetně Čechů. A jedna dvacetina z těch nákladů je 200 mld. Kč (to je bratru cca 20 000korun na jednoho českého občana) a to je trochu hodně. Chcete tento účet za hloupost amerických zpravodajských služeb, za hloupost evropských představitelů, Zaorálků a Sobotků platit? Já tedy ne!

Jiří Paroubek