Samozřejmě, že v letních měsících je potřeba brát průzkumy veřejného mínění s jistou rezervou, ale určitou informaci přeci jenom poskytují. Pryč je doba, která po té, co počátkem roku vpadnul lídr SPD Martin Schulz do německé politiky jako tornádo, přinesla vyrovnání výsledku v průzkumech mezi CDU/CSU a SPD.
V únoru se dokonce zdálo, že levice, klasická, moderní i postkomunistická může vytvořit po volbách společnou vládu. Martin Schulz by se tak stal spolkovým kancléřem. Kdeže ty zimní sněhy jsou…. Volební preference SPD se časem vrátily mírně nad původní hodnoty a CDU/CSU se stabilizovala těsně pod úrovní dvou pětin voličů. Zdá se tedy, že již nic nemůže zabránit Angele Merkelové v tom, aby se stala znovu spolkovou kancléřkou. Tentokrát již po čtvrté. A. Merkelová si bude k vládnutí jen vybírat vhodného koaličního partnera. Zda to bude znovu SPD, se kterou velká koalice funguje na velmi dobré úrovni a pracuje velmi slušně pro Německo. Anebo zda to bude pravostředová koalice s FDP, která by byla jaksi přirozeným řešením pro dvě programově blízké strany po vítězných volbách. Liberální FDP ovšem změnila zcela svou vedoucí garnituru a to je jistý handicap pro budoucí vládnutí. Ale je to jistě handicap i pro FDP samotnou, jejíž ministři by naskočili do již rozjetého vlaku a byli by vedle zaběhnutých ministrů z klerikálních stran v zásadě neviditelní.
SPD se nyní snaží až křečovitě přicházet s novými programovými tématy a snaží se i o některé překvapivé tahy na šachovnici (např. návštěva M. Schulze v Itálii v oblastech, kde se vyloďují uprchlíci z Afriky) a také přichází s osobními útoky na kancléřku. CDU/CSU i kancléřka jí odpovídají klidem. Náskok 14 % v průzkumech se již nedá promrhat. Maximálně se dá zmenšit.