Bavorsko bylo před II. světovou válkou zemědělskoprůmyslovou zemí. Dnes je jedním z průmyslových a finančních center Německa, které je hospodářsky i politicky nejvýznamnější zemí EU. Bavorsko v loňském roce vytvořilo HDP ve výši téměř 600 mld. eur a podílelo se více než 18% na tvorbě HDP celého Německa. Jen Severní Porýní-Vestfálsko, nejlidnatější spolková země, je s 21,1% HDP Německa hospodářsky silnější zemí. Bavorsko patří v Německu k spolkovým zemím s nejvyšší mzdou: Bavoři dostávají v průměru 44 000 eur ročně. Za posledních sedmdesát let v Bavorsku vládly jen vlády vytvořené Křesťanskosociální unii (CSU). CSU byla tvůrcem hospodářského zázraku této spolkové země. Ještě v roce 2003 dosáhl pod Stoiberovým vedením volební výsledek CSU přes 60% hlasů voličů. Už o pět let později musela ale CSU mít po volbách k vládnutí koaličního partnera (FDP). Ve volbách v roce 2013, ve kterých CSU získala 47% hlasů a absolutní většinu, znovu ustavovala tato strana jednobarevnou zemskou vládu.
V nedělních volbách do zemského sněmu v Bavorsku se očekávaly velké ztráty CSU. CSU získala skutečně „jen“ 37,5% hlasů. Bylo to tedy o něco lepší, nežli předvídaly průzkumy. Na druhém místě se 17,5% skončili Zelení, kteří tak zdvojnásobili své parlamentní zastoupení. Volebním debaklem skončila podle očekávání SPD, která ještě před pěti lety získala přes 20% hlasů. Nyní to je něco kolem 10%. Před ní se nejspíš dostali tzv. Svobodní voliči s 11,5% hlasů, kteří budou koaličním partnerem CSU. A do parlamentu se se ziskem cca 10% ještě nově dostane AfD. Poprvé v bavorských dějinách. Padla tedy stará zásada uplatňovaná v bavorské politice již zvěčnělým vůdcem CSU F. J. Straussem: „Napravo od CSU je už jen zeď“. A jako poslední se zřejmě do bavorského sněmu dostane, se ziskem přes 5% (pokud to tak ve sčítání dopadne), liberální FDP. CSU, i když ztratila většinu, má tedy šanci sestavit stabilní vládu a udržet si i v nových podmínkách dominantní roli v bavorské politice.
Za zamyšlení stojí ohromné oslabení SPD, která nikdy po I. světové válce ve svobodných volbách v Bavorsku tak slabá nebyla. Vzpomínám si na svůj někdejší rozhovor s tehdy již bývalým předsedou bavorské SPD Volkmarem Gabertem na hradeckém sjezdu ČSSD v roce 1993. Gabert byl sudetoněmecký sociální demokrat, který unikl z Československé republiky jedním z posledních vlaků, kterým odjížděli přes moravskou Ostravu do Polska němečtí antifašisté před záborem Čech a Moravy německou armádou 15. 3. 1939. Sloužil pak za II. svět. války v britské armádě. Za jeho vedení bavorská sociální demokracie získala při volbách do bavorského sněmu i třetinu voličů. Gabert mně říkal, jak si tehdy jeho spolustraníci mysleli, že je to málo.
Gabert už léta nežije, ale ukazuje se, že vůdce jeho formátu bavorským i německým sociálním demokratům chybí. Ve volbách zcela propadly Die Linke. Což je koneckonců vedlejší důsledek senzačního posílení Zelených, kteří přesvědčili bezmála pětinu voličů o tom, že jsou stranou skutečné moderní levice.
