Samozřejmě, že bude záležet na kvalitě vládnutí nové koaliční vlády, ale zdá se, že zaznamenáváme trend posilování AFD, byť nikterak silný. A naopak sledujeme trend poměrně rychlého poklesu popularity CDU/CSU. Tento jev se ale jen tak snadno překonat nedá, ani kvalitním vládnutím...

Pokud jde o Velkou Británii, průzkumy veřejného mínění ukazují naprosto katastrofální vývoj pro Labouristickou stranu. Ta by získala v případných nových volbách do Dolní sněmovny nyní pouhých 180 mandátů. Nejsilnější stranou ve Velké Británii by se stala Reformní strana Nigela Farage (!), která by získala v Dolní sněmovně dokonce 227 mandátů. Konzervativci by v případných volbách získali 133 mandátů, Liberální demokraté 49 mandátů. Skotská národní strana (SNP) by si připsala 30 mandátů. 

Připomenu jen, že Labouristé v loňských volbách získali 411 mandátů. Konzervativci 121 mandátů, Liberálové 72 mandátů, SNP 9 mandátů a Reformní strana pouhých 5 mandátů. Prostě, Labouristé musí věnovat velkou pozornost analýze své dosavadní zahraniční a vnitřní politiky, protože tak katastrofální pokles volebních preferencí během jednoho roku nemá pamětníka. 

Pokud jde o Francii, prezidentské volby by nyní s naprostým přehledem vyhrála M. Le Penová, která ovšem byla kontroverzním rozhodnutím soudu vyoutována z politické soutěže. 

Pokud by se uskutečnily prezidentské volby ve Francii nyní, zvítězila by Le Penová rozdílem nejméně 15 % hlasů, a to vlastně proti jakémukoliv protikandidátovi. Lze jen odhadovat také to, že se posiluje politická pozice s ní spjaté politické strany, tedy Národního sdružení. 

Pokud dojde ve Francii na podzim k předčasným parlamentním volbám, lze důvodně očekávat vynikající volební úspěch strany M. Le Penové. Za určitých, extrémních okolností to může být i většina mandátů získaná v novém Národním shromáždění. To by znamenalo hlubokou politickou krizi této, jedné ze dvou klíčových zemí EU, která by mohla dokonce vyústit v odchod prezidenta Macrona z funkce...