Nicméně pro přátele S. Grosse, s ohledem na jeho v posledních měsících stále se zhoršující zdraví, nebyla tato zpráva až tak nečekaná.

Se Standou Grossem jsme měli velmi dobré osobní i pracovní vztahy. Mám rád jeho rodinu, jeho dvě dcery. Jsem rád, že mají slušné umělecké úspěchy a je mi líto, že jejich otec odešel takto předčasně. Mohl z nich mít radost ještě dlouhou dobu. Odešel však v čase, kdy by ho jeho žena i dcery ještě velice potřebovaly.

Přestože jsem slyšel, o jakou diagnózu se údajně jedná, věděl jsem od některých lékařů, že tato diagnóza je specifická v tom, že tak překvapivě, jako se nemoc objeví, může také skončit. Věřil jsem tedy tak trochu v zázrak, který se nakonec ale nestal.

Znal jsem Standu Grosse od jeho prvních dnů v sociální demokracii. Podporoval jsem jeho vzestup v Mladých sociálních demokratech, protože nebylo možné přehlédnout jeho velký vyjadřovací talent i jeho schopnosti empatie ve vztahu k okolí.

Stanislav Gross byl velmi dobrým ministrem vnitra, výtečným předsedou poslaneckého klubu a do čela vlády s nejtěsnější většinou a do čela ČSSD se dostal v polovině roku 2004, tedy v době, kdy sociální demokracie po nejhorším volebním výsledku v evropských volbách ve své historii (8, 8 % hlasů) procházela hlubokou politickou krizí.

Stanislav Gross byl v této době jedinou viditelnou osobností této strany, která mohla ČSSD z krize vyvést. Bylo to mimořádně složité období, prakticky neřešitelná situace. Já jsem v té době začal pracovat v jeho vládě jako ministr pro místní rozvoj a musím říci, že s S. Grossem jako předsedou vlády byla velmi dobrá spolupráce.
Počátkem roku 2005 byla proti Stanislavu Grossovi zahájena promyšlená kampaň, která měla zničit šance sociální demokracie v dalších volbách a jeho osobně jako politika. Stanislav Gross, ke škodě své i ke škodě strany, chybně interpretoval způsob financování svého bytu. Kdyby tehdy řekl to, co později sdělil mně, tedy že svůj byt financoval také z uspořených poslaneckých náhrad, neměla by celá kauza tak fatální následky.

I po jeho odchodu z vysoké politiky jsme spolu měli velmi dobré osobní vztahy. Tu a tam jsme se vídali.

Stanislav Gross byl talentovaným politikem, jehož talent se však již nemohl naplno rozvinout. Byl dobrým manželem a starostlivým otcem dvou dcer, které mu dělaly radost.

Je jen škoda, že se minulost alespoň v některých ohledech nedá vrátit.