Tématem veletrhu je již po několikáté digitalizace a automatizace, takzvaný průmysl 4.0. O úspěšném současném vývoji české ekonomiky svědčí mimo jiné také to, že je vyprodáno prakticky všech disponibilních 40 tisíc metrů čtverečních plochy výstaviště. Celkem se na veletrhu představí 1600 firem z 32 zemí. Oborově je členění rovněž zajímavé. Více než třetina vystavených strojů náleží k důlní, hutní, slévárenské a sklářské technice. Po nich následují díly pro strojírenství a plasty, pryže a chemie pro strojírenství.

Tradiční součástí veletrhu je i sněm Svazu průmyslu i dopravy, na kterém vystoupil mimo jiné i předseda vlády B. Sobotka. Ten zdůraznil vynikající výkon českého zahraničního obchodu uvedl, že se mnohem větší měrou, nežli tomu bylo v minulosti, daří rozvíjet ekonomickou9 diplomacii, a taje k se český vývoz dostal do více nebo méně nových zemí, jako jsou Papua Nová Guinea, Kolumbie, Bolívie či Laos.

Premiér také hovořil o tom, že je nezbytné zajistit, aby Česko bylo součástí tvrdého jádra EU. To je, myslím, správný postřeh stejně jako to, že rozvoj českého průmyslu závisí nejen na vzdělanosti a dostatku pracovníků, ale čím dál více také na dopravní infrastruktuře. B. Sobotka v této souvislosti hovořil o potřebě přijetí zákona o liniových stavbách, který by měl omezit vliv některých destruktivně se chovajících organizací hájících osobní či partikulární zájmy a znemožňujících zahajování výstavby liniových staveb. Za čtyři roky vlády B. Sobotky se bohužel podařilo postavit pouze 38 kilometrů nových dálnic. Vláda narážela na problematické dědictví ve výkupech pozemků, v zajištění projektové dokumentace a obecně připravenosti staveb dálnic z doby předchozí vlády. Doufejme, že při přípravě staveb si Sobotkova vláda vedla odpovědněji nežli její předchůdkyně, vláda Nečasova…