Tu a tam někomu klepne přes prsty kvůli výběrovým řízením a kromě jednoho mediálního excesu, kdy její pes vévodil pietnímu místu, které jako soukromá osoba navštívila, není možné říci, že by se z její strany objevovaly nějaké velké výstřednosti. Informace o jejích, údajně, rozmařilých zahraničních cestách přes letištní VIP salónky, jsou poněkud nahlouplé. Pokud má ministr někam cestovat (a to se týká vlastně každého člena vlády) mělo by to být důstojné. A upřímně, výdaj státu za letištní VIP salónek není ničím tak mimořádným. Chtít po ministrovi, aby cestoval v ekonomické třídě, je samozřejmě možné, ale je otázka, čemu to prospěje. Rozhodně to neprospěje úrovni jeho jednání v destinaci, do které ministr služebně letí. Ministr by se měl soustředit, přečíst si v letadle materiály, nebo si odpočinout cestou na místo určení. Na jeho letence v business class stát tolik nevykrvácí.
Jiná věc je, že se paní ministryně vcelku nepřípadně obouvá do rozpočtových záměrů budoucí vlády obsažených v jejím programovém prohlášení. Ministryně Šlechtová se dožaduje navýšení vojenského rozpočtu ČR rychle na 2% z HDP. To by ovšem znamenalo, že nám armáda každoročně zkonzumuje o několik desítek miliard korun více, nežli je tomu nyní. To, že si americký prezident před časem vzpomněl, že by americké zbrojařské společnosti potřebovaly vyšší zakázky, je sice hezké, ale českou vládu by to nemělo příliš dojímat. Fakticky by to znamenalo, že o tyto desítky miliard korun vyházené z okna na armádní výdaje navíc, by byly ochuzeny výdaje v kapitolách zdravotnictví, školství, vědy a výzkumu atd.. Ale také by třeba nebylo tolik peněz na navýšení penzí nebo mezd státních zaměstnanců.
Nevím, jestli paní ministryně věří na ruskou či čínskou vojenskou hrozbu. Já osobně tyto „hrozby“ považuji za čistě virtuální záležitost. Kromě toho i čelní představitelé EU, včetně předsedy evropské komise Junckera, varovali před bezhlavým přejímáním názorů amerického prezidenta na nutnost razantního navýšení vojenských výdajů. Paní ministryně možná taková svá stanoviska s lehkostí trousí s vědomím toho, že příště, tedy v následující vládě, již ministryní (zejména čehokoliv) nebude.