Ve všech těchto potravinářských komoditách muselo Rusko posílit vlastní výrobu a nebo dovozy z třetích zemí. Jedno i druhé se Rusku dařilo. V loňském roce zažilo rekordní sklizeň pšenice a reálně je možné očekávat podobně pozitivní vývoj i v tomto roce.

Pokud jde o český export, tak jak je vidět z přiložené tabulky, je v roce 2016 zhruba o třetinu nižší než v roce 2012 nebo 2013. Samozřejmě, že to poznamenalo především řadu českých strojírenských firem, ale také potravinářský průmysl. Některé české firmy kvůli tomu dokonce zkrachovaly (např. Transporta Chrudim).

Od počátku letošního roku se projevuje meziroční růst českého exportu zhruba o pětinu. Ale i tak stále silně zaostává za čísly dosaženými v letech před uvalením sankcí. Rusové si také pro dovoz některých výrobků kladou určité speciální podmínky, např. část produkce komponent pro strojírenské výrobky by měla být produkována přímo v Rusku. To je samozřejmě další rána českému exportu, alespoň z dlouhodobého hlediska.

Hlavní cíl sankcí, oslabit politickou pozici Vladimira Putina v Rusku, se ale totálně nezdařil. Pokud Rusové budou chtít přistoupit k řešení situace na východě Ukrajiny, učiní tak zajisté sami. A dají si záležet na tom, aby to nebylo pod taktovkou Západu.