Žádné velké téma kampaně jsem ale z novin nepostřehl, žádné jsem
nenalezl ani v dalších dnech. Po cestě autem po dálnici z Rozvadova do
Prahy jsem v neděli sledoval billboardy a hesla politických stran. Co
jsem přitom pociťoval? Jedním slovem: nuda. Zdá se, že velké politické
strany (s výjimkou komunistů) ztrácejí dech. Pomalu, ale jistě.
ODS
je – jak se zdá – v koncích. Jde doslova od deseti k pěti. Žádné
personáže na kandidátkách. K tomu nesrozumitelné drmolení antisociálně
pojatých témat. Strana dříve prolezlá kmotry, dnes bez peněz na kampaň
(byly nejspíše zabaveny policií před pár týdny v Komerční bance na
Václavském náměstí v rámci velké razie proti kmotrům) a bez nápadu.
Pokud se „něco“ nestane, čeká ODS na konci října nejspíše osud německé
FDP.
Nechce se věřit, že volební kampaň TOP09 dělají stejní lidé,
kteří na přelomu minulého a tohoto roku skvělou kampaní v nepříliš
nadějné situaci dokázali K. Schwarzenberga katapultovat do II. kola
prezidentské volby. Tato strana měla v okamžiku rozpuštění sněmovny
našlápnuto do pozice jasného hegemona pravice a k zopakování volebního
výsledku z května 2010. Dnes je tomu jinak. Kníže je viditelně z formy
(zřejmě už definitivně) a Kalousek se stále více dostává do pozice
veřejného nepřítele. Člověka, který je plně odpovědný za výkon minulé
vlády. Ono to také je pravda.
Sociální demokraté fádnost své
kampaně tu a tam zpestřují nějakým výstředním skečem, který nemohou brát
vážně ani oni sami. Úplně zbytečně se pokoušejí pět týdnů před volbami o
gradaci kampaně. Vytvoření státní banky jako konkurence soukromých
bank, s širokou základnou v síti České pošty, kterou by ovšem provozoval
privátní investor je neskutečná hloupost. Strana LEV21 má ve svém
programu rovněž vytvoření specializované banky, která by se ovšem
zabývala financováním regionálně potřebných rozvojových projektů. To
myslím, lze plně pochopit i obhájit. Ale víceméně retailová „státní“
banka… Komické. Sociální demokracie zatím nebyla schopna přijít s
nějakým velkým tématem, které by rozčeřilo hladinu a vyvolalo veřejnou
diskusi.
Komunisté, jsou jako obvykle nudní, doufají v co
nejnižší volební účast, která je – při obvyklé věrnosti jejich voličů –
může přivést k získání až pětiny hlasů z celkového koláče.
A je
zde M. Zeman. Stále veliký a stále týž. Ten trvale zásobuje mediální
prostor výživnými tématy. Někdy tématy s životností jepice. Teď, zdá se,
pan prezident narazil na zlatou žílu. Tou je uhlobaron, miliardář a
vůbec arcikapitalista Bakala, na němž lze také krásně dokumentovat
cynismus přátel „pravdy a lásky“. Jejich zásadami se Z. Bakala rád
zaštitoval. Jaké úsilí vyvinul Z. Bakala, abych se nestal před třemi
lety českým premiérem a kolik ho to jen stálo peněz. A jak se pak
veřejně chlubil, že zabránil „mé krutovládě“.
Teď mu M. Zeman dal
šach šokujícím požadavkem odevzdat 44 tisíc bytů OKD nejlépe
Moravskoslezskému kraji, který si s nimi už poradí a využije výnosu z
nich k pokrytí nákladů útlumu těžby uhlí na dole Paskov. „Plán“ pana
prezidenta je ovšem těžko prakticky proveditelný, ale arcikapitalista od
Ženevského jezera bude po pár týdnů zbývajících do voleb v defenzivě a
lidem se to líbí. Jestli bude Bakala na Zemanovy návrhy reagovat či ne,
není přitom vůbec důležité. Až do voleb budou přicházet od prezidenta
Bakalovi další údery. Zkrátka Bakala bude tím hlavním ošklivákem voleb.
Nevylučuji, že v určité chvíli si někdo od Zemana vzpomene také na úlohu
sociálně demokratického dua Sobotka – Pokorný při privatizaci 47%
majetkového podílu státu OKD v roce 2004 (jak jsem si všiml, už se ústy
kancléře Mynáře stalo). Celá kauza vlastně ještě nepřímo zasáhne také
multimiliardáře A. Babiše, jako dalšího potenciálního nepřítele lidu.
Zkrátka pan prezident je schopen etudou, kterou odehraje s Bakalou své
SPOZ dostat do sněmovny. Při hádanicích, nechutných čistkách a
manipulacích dennodenně probíhajících v SPOZ, se kterými nás vytrvale
seznamují přičinlivá média, se volební úspěch této strany poněkud
vzdálil. M. Zeman to nyní napravuje. Je opravdu třída. Jenom nevím, zda
se zrovna takhle má dělat politika. A čemu taková politika kromě
uspokojování vlastního politického zájmu, vlastně slouží.
Ve
volební kampani se také vynořily nové Věci veřejné. Celou zemí nyní
probíhá vlna nadšení pro A. Babiše podobná té, která se díky mediální
masáži strhla v posledních týdnech před volbami v květnu 2010. Tato
přímo tsunami – pokud dobře pozoruji – byla jako obvykle způsobena
podivuhodnými výsledky průzkumů veřejného mínění několika „ochotných“
agentur. Personálně je přitom hnutí A. Babiše vybaveno srovnatelně jako
Věci veřejné před čtyřmi roky. Kandidátky strany A. Babiše jsou splácány
stylem kočička a pejsek klohnili dort. Programově je hnutí zcela
komické.
Vlastnictví MFD, LD a serveru iDnes již ovšem přináší A.
Babišovi viditelné plody. Nejen, že tato média jsou součástí volebního
marketingu Babišovy strany. Ale další česká média jakoby byla tímto
faktem (vlastnictvím MFD) uhranuta. Až na výjimky se z médií ozývá vůči
A. Babišovi jen tlumené, skoro neslyšné brblání. A že by bylo A. Babiše
na co se ptát. Např. jaká je úvěrová angažovanost jeho firem (je to přes
20 či dokonce přes 30 mld. Kč)? Koho ze svých lídrů krajských
kandidátek nyní zaměstnává v některé ze svých firem? Vzdá se poté, co se
stane členem sněmovny, řízení svých firem? Co ví o střetu zájmů…?
Ve
volební kampani se vůbec nehovoří např. o tom, jakou vizi rozvoje státu
kandidující strany mají. Až na jednoho jediného kandidáta jedné strany
nikdo kvalifikovaně nehovoří o ochraně spotřebitele, o cestách k
zajištění růstu reálných mezd a důchodů.
Chybí také odvaha vůbec
mluvit o plánech na odstraňování sociálního vyloučení. Na pořad dne se
pak dostávají zhovadilé nápady na vytvoření cikánského státu někde v
Habeši. Prostě tato země musí být podle Okamury „Zigeunerrein“. Pak se
možná půjde po Asiatech, asijských míšencích… atd. Pro jistotu dodávám,
že i podle Norimberských zákonů byli všichni čtyři moji prarodiče
Árijci…
A úplně na závěr. Včera jsem si všiml jedné „drobné“
dezinformace v LN, které uvedly jako jedinou zajímavost u strany LEV 21,
že v těchto volbách nekandiduji. A sice proto, že média o stranu LEV 21
nemají zájem.
Ale tak to přeci není! Nekandiduji proto, že už
nebudu hrát hru na demokracii, která v této zemi probíhá. Alespoň v
těchto volbách ne. Já jsem přece vůbec nehovořil o nezájmu médií o mou
osobu, hovořil jsem o naprosto plánovitém bojkotu mé osoby a celé strany
LEV 21 ve veřejnoprávní televizi (ČT), v Právu, médiích A. Babiše a v
Bakalomédiích. ČT dlouhodobě tvrdila (v dopisech jejích představitelů,
které jsem na své protesty dostával), že národní socialisté nejsou
parlamentní stranou. Prakticky ve stejné situaci jako LEV 21 byla ovšem
před minulými sněmovními volbami i nově vzniklá TOP09. Ta však naopak v
ČT dostávala prostor (v ČT24 i v televizních debatách) plně souměřitelný
se zavedenými parlamentními stranami. Podrobněji jsem se důvody bojkotu
ze strany výše uvedených médií zabýval ve svém nedávném článku „Proč
nekandiduji ve volbách do sněmovny“. Uvedl jsem v něm také, že pokud
média typu MFD, LN a Práva (a jejich servery) již o mně referovaly, bylo
to vždy ve lživé či nelichotné rovině. Zkrátka bojkot je něco jiného
nežli nezájem, pánové z LN. No, ale to si nemůžete přiznat.