Bývalý šéf firmy Promopro, pan Veselý, a jeho spolupracovníci byli odsouzeni k vysokým trestům odnětí svobody a k úhradě škody vzniklé státu. Myslím, a být na jejich místě tak to udělám, že právě teď je nejvhodnější čas říci, jak to skutečně bylo, kdo jim v celé věci dával zadání a pro koho vlastně byly určeny peníze, které vyváděli na zahraniční účty.

Logika tohoto soudního rozsudku příliš nevypadá, že by vycházela z Descartových zásad… Podle logiky rozsudku v kauze Promopro totiž odsouzení vědomě předražili zakázku, a de facto tak obelstili nevinné státní úředníky, kteří se díky této zakázce ani osobně neobohatili… Já však stále věřím tomu, že zájmy státu alespoň tu a tam hájí státní úředníci, kteří jsou dostatečně erudovaní k tomu, aby dokázali takovéto věci odborně posoudit a aby dokázali hájit zájmy daňových poplatníků, a že předražení o 848 milionů korun už je vcelku markantní sumička…

To, že vedení firmy Promopro i obžalovaní státní úředníci byli nástrojem někoho jiného, je jasné. Ale na lavici obžalovaných ten někdo chyběl… Měl tam sedět nejspíše A. Vondra, ale ten je jaksi nedotknutelný.

Prostě, v naší zemi máme právo na mnohé, ale spravedlivý soudní proces mezi toto mnohé rozhodně nepatří.

Když vidím, jaké úsilí vyvíjí zaujatá česká justice v kauze D. Ratha, která má všechny rysy vykonstruovaného procesu, a na druhé straně jak benevolentně přistupuje ke škodě ve výši 848 milionů korun, kterou způsobila předražená zakázka na ozvučení akcí Evropské unie při českém předsednictví EU, za které byl zodpovědný A. Vondra, jímá mě hrůza. Něco takového je možné jen v ČR, nejspíše na Ukrajině a nepochybně také v Zimbabwe.