Proč by členové sociální demokracie měli být loajální ke straně (a
nepodávali např. na stranu žaloby), když 1. místopředseda ČSSD v jediném
rozhovoru v novinách nevynechá několikrát příležitost, aby sedm týdnů
před volbami omastil svého předsedu (privatizace OKD, Lafferova křivka).
Zorganizovat dva měsíce před volbami do sněmovny de facto hlasování o
důvěře vůči superlídrovi kandidátky Sobotkovi, to je opravdu síla. Že se
B. Sobotka pak chtěl vzdát svého lídrovství mě proto nějak zvlášť divné
nepřipadá.
Když jsem po vítězství ve sněmovních volbách v roce
2010 rychle odešel z funkce předsedy ČSSD, dal jsem si záležet na tom,
abych byl ten, kdo sám a jediný nese odpovědnost. Nechtěl jsem dopustit
rozklad vedení strany jako celku. Nebylo snad jediného člena širšího
vedení ČSSD, včetně těch nejlínějších a nejhloupějších mrákotů, který by
toho nevyužil k pokusu o své kariérní povznesení.
Podle M. Haška
je nyní v plném běhu modernizace strany, pochopitelně účinnější a
brizantnější, nežli byla ta za J. Paroubka. Proč se ale ona úžasná
modernizace zatím projevila v krajských volbách před necelými dvěma lety
jen 23% volebním výsledkem? Bylo to vlastně stejné procento, jako byl
průměr hlasů odevzdaných ČSSD ve volbách do sněmovny v roce 2010 ve
třinácti venkovských krajích. A proč tedy v letech 2006 – 2008 měla tato
strana ve volbách přes 32%, resp. 36% hlasů? Napovím. Možná platí, že
čím hloupější sedlák, tím větší brambory.
M. Hašek mluví o
potřebě podpořit soukromé investice jako o nějakém objevu století.
Tázající se D. Kaiser se přitom netají užaslým obdivem. Nedávno jsem
sledoval v ČT24 tiskovou konferenci ČSSD k prezentaci jejího
ekonomického programu a naopak s úžasem jsem zjistil, že za čtyři roky
od minulých voleb chlapci nevymysleli nic nového. Také ČSSD před čtyřmi
lety hovořila o potřebě prosazení politiky hospodářského růstu. A
alespoň já jsem to bral velmi vážně.
Podobně jako jeho přítel
(jak jej Hašek pyšně charakterizuje) M. Zeman i M. Hašek ve svém
rozhovoru naprosto ignoruje potřebu zajistit růst spotřeby obyvatelstva.
To je nezbytné proto, aby lidé pocítili rozdíl oproti praxi Nečasovy
vlády, ale také proto, že růst spotřeby obyvatelstva pozitivně ovlivňuje
HDP. Tím vůbec nechci popírat potřebu masivních investic, naopak. Ne
však investic typu egyptských pyramid, jakými jsou dostavba Temelína
anebo výstavba kanálu Dunaj-Odra-Labe, ale např. urychlené dobudování
dopravní infrastruktury (dálnice, silnice I. třídy).
Je potřeba
tohle Haškovo poselství veřejnosti dobře vnímat: ČSSD nechce „dávkový
socialismus…“ (jak to „hezky“ nazval Kaiser). Životní úroveň lidí pro ni
není na prvém místě. Což není možné otevřeně říci, že valorizace
důchodů anebo navýšení mezd veřejných zaměstnanců bude možné až poté, co
dojde k obnově růstu českého hospodářství? Prakticky tedy nejdříve od
roku 2015.
V této souvislosti se nemohu nezmínit o hezkém špílci
M. Haška také v souvislosti s údajně rozhazovačnými sliby J. Paroubka o
13. důchodech před sněmovními volbami v roce 2010. Jen pro osvěžení
paměti musím věci uvést na pravou míru. Tým profesora Potůčka – za zcela
blahovolného přihlížení dalšího prezidentova přítele Z. Škromacha (byl
stínovým ministrem práce a sociálních věcí) – přišel při zpracování
námětů pro volební program v roce 2009 s tolika náměty rozvíjejícími
instituce sociálního státu, že bylo potřeba je velmi podstatně
redukovat. Stát by to nebyl schopen ze svého rozpočtu pokrýt. Nebyl jsem
tedy ideovým otcem 13. důchodů. Na rozdíl od Haška si ale nemyslím – i z
pocitu loajality (to však Michal neví, co je) vůči zpracovatelům
tehdejšího programu – že 13. důchody jsou špatné. Zářný vzor M. Haška
Róbert Fico je zavedl před sedmi lety a od té doby jsou na Slovensku
vypláceny. A státní rozpočet Slovenska, světe, div se, se nezhroutil.
Připomenu,
že jsem 13. důchody považoval za možné a užitečné v roce, ve kterém
není uplatněna valorizace důchodů (a to byl právě rok 2010). Ostatně
Haškem uvažované „znovuznárodnění“ OKD bude stát republiku podstatně
více peněz (!) než by stál 13. důchod v roce 2010. Také další myšlenka
M. Haška na zrušení ministerstva životního prostředí je vskutku „nosná“.
Ekologické iniciativy to jistě přivede do stavu delirického nadšení.
Strana
LEV 21 na rozdíl od Haškovy ČSSD považuje za nanejvýš potřebné – ihned
po obnovení hospodářského růstu – dát lidem možnost podílet se na
výsledcích změněné, tedy prorůstové hospodářské politiky. Přesto
zajistit růst životní úrovně.
Chci jen tiše podotknout, pro lepší
informovanost pp. Haška a Kaisera, že největšího rozsahu zahraničních
investic dosáhla republika nikoliv za pravicových vlád, ale v letech
2005 – 2007 (po významnou část té doby jsem byl českým premiérem). Tehdy
to za tři roky bylo 21 mld. eur.
Vyšlo v LN
