Z toho vyplývá, že už by nebyl ani lídrem kandidátky této strany pro volby do poslanecké sněmovny na podzim 2017.

Sobotka by před tím ovšem měl trochu kvantifikovat, zpřesnit podmínky, za kterých z vedení ČSSD odejde. Respektive říci, co je v jeho očích úspěchem či neúspěchem v krajských volbách. Zda je úspěch například 18 % hlasů, což je volební výsledek zhruba na polovině volebního výsledku ČSSD v krajských volbách v roce 2008 (a dnes má ČSSD na této úrovni volební preference), anebo 20 %, které ČSSD pod jeho vedením obdržela ve sněmovních volbách na podzim 2013. Pro podobné statečné prohlášení je zkrátka potřeba provést jasnou kvantifikaci, co je tou mírou volebního úspěchu, či naopak neúspěchu.

Pokud Sobotka hovoří o tom, že chce udržet po volbách v senátu největší senátní klub, tvořený nyní právě z nominantů ČSSD, k tomu není mnoho zapotřebí. I kdyby ČSSD nevyhrála ani v jednom volebním obvodu ve volbách do senátu, tak jí zřejmě nejsilnější senátorský klub vydrží.

Dlouhodobě upozorňuji na neschopnost ČSSD zvrátit vývoj volebních preferencí ve prospěch ČSSD na úkor hnutí ANO. Trend, kdy hnutí ANO získává podle průzkumů veřejného mínění stále více voličů, kdežto ČSSD méně, se bohužel v posledních měsících spíše ještě zesiluje.

Za to ovšem neodpovídá jen předseda strany Sobotka, ale i další členové vedení, především první místopředseda ČSSD Chovanec. Anebo financier strany, místopředseda Starec. který sociální demokracii mocně zkomplikoval budoucnost v kauze Altner. A který v tichém závětří je v místopředsednické či jí ekvivalentní funkci ve vedení ČSSD snad patnáct let. Neúspěchy strany, u nichž byl. jakoby se ho vůbec netýkaly. Vždycky se našel nějaký trouba, co to vzal na sebe...

Zkrátka, pokud Sobotka nekvantifikuje, co je podle něj mírou úspěchu a neúspěchu, nelze jeho prohlášení oodchodu z politiky, respektive z vedení ČSSD, brát nijak vážně.