Existoval zájem zahraničních investorů o vstup do tohoto projektu – který by stejně byl nakonec realizován českými stavebními firmami – které byly začátkem devadesátých let ochotny na klíč vybudovat tunel za cca 26 miliard korun a také tento tunel v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru 20–25 let spravovat, udržovat a zajišťovat si z rozpočtu města anuitu své investice.
Ve druhém volebním období primátora Pavla Béma, kdy v Praze neomezeně vládla ODS s absolutní většinou v pražském zastupitelstvu, byla učiněna rozhodnutí, která otevřela cestu k dnešní ceně Blanky, která se bude pohybovat někde kolem 37 či 37,5 miliardy korun.
Tunel je podle všeho skutečným Rolls-Roycem mezi tunely, alespoň podle slov šéfa Metrostavu Bělohlava, a hlavní město Praha může jen zpytovat své svědomí nad několika otázkami.
Za prvé, zda bylo nutné zadat tak luxusní provedení prací. (Stavební firma plní kontrakt podle zadání a smlouvy, té nelze nic vyčítat).
Za druhé je problém v tom, že předcházející zcela zmatená reprezentace města, zejména v čase primátorů Svobody a Hudečka, nebyla naprosto schopna zahájit veřejnou a ani obdobnou diskusi na téma pokračování tunelu Blanka, respektive dokončení výstavby vnitřního pražského okruhu, tak aby stavba Blanky dávala plný smysl.
Tunel Blanka bude bohužel ústit v Holešovicích do plné městské zástavby. A vedení města dnes tápe, co vlastně bude následovat. Zda provizorní řešení za deset miliard korun, anebo luxusní Rolls-Royce mezi tunely číslo dvě za 40 miliard korun. Jedno řešení bude provizoriem, které bude vadit příštím dvěma generacím obyvatel Prahy, a na druhý Rolls-Royce mezi tunely město nebude mít peníze.
Bude to nepříjemné rozhodování, kterému se městská rada pod vedením primátorky do švestek Krnáčové nemůže vyhnout. A samozřejmě žádné řešení, které přijme, nebude dobré. Také proto, že bylo založeno špatnými rozhodnutími předchozích pražských rad, podobně jako je tomu u Opencard.
Jakoby toho nebylo dost, snaží se v nastalé situaci některé městské části udělat vše proto, aby zkomplikovaly dopravu v okolí a v návaznosti na tunel Blanka i na celou zatím hotovou stavbu vnitřního městského okruhu. To jistě ti, kteří v 90. letech po široké odborné diskusi a s využitím vynikajícího zahraničního poradenství stavěli strategický dokument rozvoje Prahy, v plánu neměli.
Uvidíme, co příští dny přinesou Pražanům ve vztahu k Blance, zda zklamání, či naopak obdiv k této velkolepé stavbě. Spíše lze očekávat, že lidé ocení toto vynikající inženýrské dílo až s odstupem času, a zejména poté, co bude zbývající stavbou vnitřního městského okruhu během příštích deseti let napojeno na vnější městský okruh.
Jiří Paroubek
