Nebyl jsem v tomto směru sám, neboť kritické hlasy se ozývaly i z řad velké části odborné veřejnosti. Dnes, více než rok po implementaci novely zákona a po začátku platnosti nového občanského zákoníku se ukazuje, že má kritika byla více než oprávněná.
Nový občanský zákoník totiž změny v zákoně zohledňuje. Tyto změny spočívaly především v upřednostnění pěstounské péče postavené na profesionální bázi před dalšími formami náhradní péče. Jak se ovšem nyní ukazuje, takových profesionálních pěstounů je dnes okolo stovky a nemají zájem o větší děti. Zkrátka o pěstounství není dostatečný zájem. Co to ovšem znamená?
Na základě nového občanského zákoníku nyní hrozí, že okolo čtyř set dětí z Klokánků bude pravděpodobně přesunuto do diagnostických ústavů. Pro tyto děti to bude další traumatizující zážitek v jejich dosavadních, nepříliš šťastných osudech. Tentokrát se o něj postaral stát, který by je měl chránit.
Novela zákona o sociálněprávní ochraně dětí si kladla za cíl být alternativou k nadměrnému umisťování dětí do institucionální péče. Podnětem pro změnu dosavadní právní úpravy se stala především opakovaná negativní hodnocení České republiky. Tento chvályhodný teoretický záměr má ale nyní alespoň u některých dětí prakticky přesně opačný efekt. Ne každý hezký záměr mívá i hezké konce. Je to hra, která hezky začala, ale špatně končí.
Upozorňoval jsem již dříve, že plošná preference pěstounské péče povede k postupnému rušení institucionální péče. Ministr Drábek a jeho spolupracovníci v této věci nás ubezpečovali o opaku. Realita je tedy úplně jiná, než si vysnili.
V systému podpory náhradní rodinné péče má institucionální forma své zcela nezastupitelné místo. Ani náznakem nezpochybňuji význam a smysl podpory náhradní rodinné péče, nezpochybňuji ani fakt, že je nutné podpořit a zkvalitnit pěstounskou péči jak ve smyslu široké podpory samotných pěstounů, tak i ve smyslu zvýšení kvality systému zavedením standardů kvality a kontroly jejich naplňování. Jak je ovšem vidět, žádný masový zájem nových pěstounů zde není. A tak se děti, které se dostaly do obtížné situace, dostávají nikoli vlastní vinou do další svízelné situace.
Věřím, že nová ministryně práce a sociálních věcí se touto problematikou bude rychle zabývat. Od reprezentanta ČSSD bych to očekával.
Jiří Paroubek, předseda LEV 21
