Jsem přesvědčen, že pokud by se k takovému kroku odhodlal již některý s předchozích amerických prezidentů, dnes by režim na Kubě vypadal úplně jinak a zcela jinde by byla i životní úroveň kubánského lidu.
Je třeba ocenit také roli papeže Františka a kanadské vlády, kteří umožnili diskrétní kontakty vyjednavačů obou těchto stran a politicky je plně podporovali.
K obnově hospodářských kontaktů a odstranění embarga vede však zřejmě ještě dlouhá cesta. Rozhodovat o tom bude republikánský Kongres a tato otázka se zřejmě stane jednou z velmi významných otázek posledních dvou let Obamova prezidentství.
Jak je zřejmé na příkladu Kuby, politika izolace a hospodářských sankcí vedla spíše k radikalizaci politiky daného státu. Kuba se v 70. a 80. letech podílela na vývozu revoluce ve světovém měřítku a k radikalizaci antiamerických postojů kubánského obyvatelstva.