Jsou to praktiky, které poněkud zavání autoritativním režimem. Je pochopitelné, že se chce Evropská komise (EK) celou záležitostí zabývat. To je její svaté právo.

Nedávno jsem se však celkem jasně vyjádřil, že pokud je EK znepokojena změnou polského mediálního zákona, měla by se zabývat také případem obřího střetu zájmů, ve kterém se nalézá český ministr financí, multimiliardář a majitel nejvýznamnějšího tiskového koncernu v ČR A. Babiš. Pokud je mi známo, EK tento střet zájmů, který může narušovat demokratický systém v zemi, resp. demokratickou soutěž, nevzrušuje.

Vzrušena je však naopak ratingová agentura S&P, která Polsku na základě nových politických reálií změnila rating o jeden stupeň směrem dolů. Toto rozhodnutí se, jak je zřejmé, neopírá o změnu ekonomického potenciálu Polska, rozvíjejícího se ostatně v posledních deseti letech velmi pozitivně (i v čase, kdy evropské hospodářství přešlo v roce 2008 do poklesu, byl v Polsku zaznamenáván růst), takže rozhodnutí S&P je ryze politické.

Je otázka, zda je vůbec možné v takové situaci brát výroky ratingové agentury S&P ještě vážně.