Ing. Jiří Paroubek

Nenarodili jsme se sami pro sebe, ale proto, abychom sloužili své vlasti. ( Jindřich IV.)
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -0,46. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

11.12.2012 17:20:50

Poznámky ke státnímu rozpočtu

Poznámky ke státnímu rozpočtu

-

1. Strukturální deficit

 Strukturální složka salda veřejných financí odráží nastavení fiskální politiky a je výsledkem záměrných rozhodnutí vlády na příjmové i výdajové straně veřejných rozpočtů, například v podobě změny daňových sazeb nebo změny objemu sociálních transferů. Změna strukturálního salda pak vypovídá o tom, jestli vláda provádí expanzivní nebo restriktivní fiskální politiku.

 Vládní snaha snižovat strukturální schodek tedy napravuje pouze to, co Topolánkova vláda svou neodpovědnou rozpočtovou politikou způsobila. Vím, že jsou to čísla, kterým laická veřejnost nevěnuje příliš pozornost. Jsou tak trošku pod pokličkou, ani my o nich tady často nehovoříme. Ale je potřeba je tady pro úplnost říci. Připomenout je ekonomickým analytikům, kteří by s nimi měli často pracovat.

 V roce 2006 skončilo hospodaření veřejných rozpočtů strukturálním schodkem odpovídajícím třem procentům hrubého domácího produktu. Vláda, kterou jsem měl tu čest vést, připravila státní rozpočet pro rok 2007, ve kterém strukturální deficit poklesl na 1,3 procenta hrubého domácího produktu. Následná reforma veřejných financí Topolánkovy vlády, jejíž těžiště bylo ve snižování přímých daní a pojistného, prohloubila v roce 2008 strukturální deficit celkem o dva procentní body (cca 75 mld.) na 3,3 procenta HDP. K dalšímu prohloubení strukturálního schodku na 5,1 procenta HDP došlo v roce 2009 v důsledku přijatých protikrizových opatření, které však měly mnohdy pochybnou účinnost (např. slevy na pojistném).

 V roce 2010 se strukturální deficit snížil na 4,3 procenta HDP, což byl jednak výsledek dočasné účinnosti některých protikrizových opatření z roku 2009 a jednak výsledek dopadu opatření přijatých v rámci tzv. Janotova balíčku.

 V loňském, letošním a podle květnového Fiskálního výhledu i v následujících letech bude docházet k dalšímu pozvolnému poklesu strukturálního schodku v důsledku realizace aktivních opatření na příjmové i výdajové straně. Ovšem to je jen fikce.

 Nečasova vláda v chybné rozpočtové politice pokračuje dál. A můžeme jen spekulovat, zda je to dáno ideologickou předpojatostí této vlády, její naprostou bezradností a neschopností nebo jestli jí jde dokonce o záměr. Vláda snižuje strukturální deficit uskutečňováním opatření, v jejichž důsledku dochází k bezprecedentnímu přesunu těžiště daňového inkasa od zdanění příjmů a majetku k daním ze spotřeby.

 Nekončícím zvyšováním DPH. Když jsem odcházel z úřadu premiéra začátkem září 2006, byla nižší sazba DPH 5 %, teď je to již 14 % a my tady máme v podstatě dvě možnosti - buďto těch 15 %, což je hodně, to je trojnásobek sazby, která byla před šesti let, anebo dokonce 17,5 %. Čili nekončícím zvyšováním DPH a spotřebních daní vláda dramaticky zvyšuje relativní daňovou zátěž u středně a nízkopříjmových skupin obyvatelstva - tedy rodin s dětmi, zaměstnanců veřejného i státního sektoru, důchodců, nezaměstnaných a sociálně potřebných, z nichž desetitisíce každý rok rozšiřují počty lidí pod hranicí chudoby. A proti tomu budu vždy vystupovat.

 2. Složená daňová kvóta a mzdy v mezinárodním srovnání

 Vláda často a ráda hovoří, že ke stabilizaci české ekonomiky je nezbytné snížit složenou daňovou kvótu:

 Celkové daňové příjmy v poměru k HDP
 Česko: 33,8 %
 Řecko: 33,2 % (to už „stabilizovalo“ daňovou kvótu)

 Nejmenší ekonomické, fiskální a zj. sociální problémy mají skandinávské země, s výrazně vyšší kvótou:
 Dánsko: 48,5 %
 Švédsko: 46,3 %
 Finsko: 42,3 %
 Ale také:
 Rakousko: 43,7 %
 Německo: 39,5 %

 Vláda, a bohužel i organizace podnikatelů, se mylně domnívají, že jedním z faktorů, jež působí negativně na efektivitu české ekonomiky, jsou vysoké mzdy.
 Ukažme si, jaké jsou náklady na pracovní sílu v průmyslu (v eurech za hodinu v roce 2011):
 Belgie: 40,7
 Švédsko: 40,5
 Dánsko: 37,6
 Francie: 35,9
 Německo: 35,7
 Nizozemsko: 32,9
 Finsko: 32,0
 Rakousko: 31,9
 Irsko 29,2
 …
 Česko 10,0

 Úpění, že cena práce, její zdanění, a na ni navazující sociální a zdravotní pojištění, ničí konkurenceschopnost českého průmyslu nemá realistický základ.

 Jiří Paroubek
 předseda strany



 
    
        
 
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama