Řekl bych, že pokud si prezident Zeman vybral pro konfrontaci s vládou prostřednictvím „třetí parlamentní komory“, tedy svého a Rychetského Ústavního soudu, služební zákon, nevybral si zrovna šťastně.

Předpokládám, že vládní mediální stratégové budou nyní velmi intenzivně pracovat na tom, aby byl M. Zeman prostřednictvím médií, zejména těch patřících do Babišova mediálního impéria, neustále bombardován tím, že svým jednáním poškozuje národní zájmy. A pokud by snad proti svým předpokladům u Ústavního soudu prohrál, zesměšní se.

Upřímně, prezidentovy výhrady ke služebnímu zákonu jsou zástupné a od počátku je vidět, že jsou pouze účelové. Prezident Zeman si prostě tento zákon vybral jako bojiště, na kterém chce ukázat svou sílu prostřednictvím Ústavního soudu zasahovat do legislativního procesu.

Svá tvrzení bude opírat o nepřípustnost údajných politických náměstků na ministerstvech. Přitom vláda, kterou vedl, ačkoli se veřejnosti nyní snaží namluvit opak, byla postavena na práci řady tzv. politických náměstků, tedy členů ČSSD, kteří byli současně experty v oboru, jemuž se na ministerstvu věnovali (např. dnešní ministr Mládek ad.) Nechápu, proč by každá z koaličních stran nemohla ve svých řadách najít experty na příslušnou pracovní oblast a zařadit je do státní služby jako vysoké státní úředníky. (I když je samozřejmě pravda, že hnutí ANO profíky inzeruje pouze na svých billboardech, ale ve svých řadách je zatím nemá.)

Takto to vcelku bez problémů fungovalo v předválečném Československu a takto to také funguje ve všech demokratických zemích světa. V USA jsou dokonce podle politického klíče měněny celé vládní administrativy.

Nemyslím si, že prezidentova argumentace je správná, a naopak bych řekl, že pokud bude prezident na svém názoru a postupu trvat, může tím skutečně poškodit zájmy České republiky.

Přátelsky bych M. Zemanovi poradil, aby si pro konfrontaci s vládou vybral nějaký jiný zákon.