Rozhodnutí prezidenta republiky pozvat na Pražský hrad představitele strany, která je v Evropě vnímána jako nositelka krajně populistických myšlenek, je překvapivé. Je to zvláštní zásah do průběhu prezidentských voleb v Rakousku, zdůvodňovaný údajnou nepřízní M. Zemana vůči kandidátovi Zelených van Bellenovi z ideových důvodů. To je opravdu zvláštní stanovisko českého prezidenta, zejména když poslední a nejhlasitější výstup pana Hofera v rakouském Kronen Zeitung, zřejmě nejčtenějším deníku v zemi, který v rozhovoru uvádí, že Benešovy dekrety jsou bezpráví.
Předpokládám, že pan prezident si v srdečném rozhovoru s kandidátem podivné rakouské strany Svobodných na prezidentství najde alespoň několik minutek, aby mu vysvětlil, že Benešovy dekrety jsou součástí právního řádu nejen České republiky, ale také například Slovenska. Že podobné retribuční zákony jako přijala Československá republika po druhé světové válce, které byly zaměřené vůči Němcům, kolaborantům a zrádcům, byly včleněny také do rakouského zákonodárství.
Pochopitelně se v Rakousku nemohlo jednat o zákony zaměřené proti Němcům, ale jednalo se o zákony zaměřené proti nacistům, kterých v Rakousku vůbec nebylo málo…
Chci panu prezidentovi připomenout jeho nekompromisní stanovisko vůči Rakousku v době vzniku první Schüsselovy vlády s účastí Svobodných v roce 2000.
Tehdy se Česká republika, možná nad rámec toho, co musela, připojila vůči diplomatickému a politickému bojkotu Rakouska s ohledem na vstup Svobodných do rakouské vlády.
Jediné, čím snad může M. Zeman ospravedlnit přijetí kandidáta Svobodných Hofera na Pražském hradě, je to, aby se v případě jeho zvolení – což je velmi reálná možnost – vztahy ČR s jednou ze sousedních zemí nedostaly pod čáru ponoru. Z tohoto hlediska by snad bylo možné jakés takés, alespoň minimální ospravedlnění, tohoto zásahu Zemana do rakouských voleb.
Přitom kandidát strany Zelených, van Bellen, v Rakousku, a to jak v kruzích strany Zelených, tak ve větší části sociální demokracie i ve významné části strany lidové, požívá velkou úctu a je považován za váženého politika.
Ostatně zdá se, že rakouský Správní soud rozhodl o tom, že volby v Rakousku se uskuteční v pozdějším nežli říjnovém termínu, a to s ohledem na technickou závadu, která způsobuje hromadné rozlepování obálek, které jsou rozesílány voličům a mohou jimi být použity na odeslání volebního lístku korespondenčním způsobem...
Zdá se také, že dalším faktickým odložením termínu prezidentských voleb na prosinec v důsledku této technické závady, ve které poznáváme někdejší tradiční a nyní již tak zřídkavou rakouskou Schlamperei, šance na zvolení kandidáta Zelených van Bellena spíše vzrostou. Pokud by prezidentské volby proběhly nyní, podle všeho by v Rakousku zvítězil kandidát Svobodných.
