Je ale důležité položit si otázku, pro koho je třeba, aby byla zahájena dostavba Temelína, případně i Dukovan.

Na obří a dlouhodobé zakázce v Temelíně v rozsahu několika set miliard korun mají zájem zejména určité zájmové skupiny, kterým by se velmi hodilo, aby se tato záležitost dostala znovu do hry.  Ještě před tím než bude spuštěna dostavba jaderné elektrárny, mohou být z bank uvolněny úvěrové linky pro mnoho českých firem. Z hlediska těchto firem je zájem na dostavbě Temelína logický. Je to pro ně, pro jejich existenci, zcela kruciální záležitost.

Jiná věc ovšem je, zda se pouštět do výstavby bloků v Temelíně v situaci, kdy nikdo nemůže garantovat konečnou cenu investice. Ani dodavatel, a už vůbec ne vláda. A není-li garantována konečná cena investice, nemůže být ani jisté, jaké budou ceny elektrické energie v takto dostavěné elektrárně. Přehnaně vysoké ceny mohou negativně ovlivnit konkurenceschopnost českého průmyslu a také mohou zasadit ránu životní úrovni širokých vrstev občanů. Dobrodružné rozhodnutí o dostavbě Temelína bychom zaplatili my všichni.

Vláda by se neměla poddávat lobbingu zainteresovaných českých i zahraničních firem a zahraničních mocností více, než bude nezbytné. Také prezident, který na téma dostavby Temelína bez jakékoliv politické odpovědnosti rád a s lehkostí konverzuje, by se měl držet silně zpátky.

Nemůže a nesmí se jednat na prvním místě o zakázky pro potřebné zahraniční a české firmy, ale v první řadě musí jít o zájem českých občanů a také českého zpracovatelského průmyslu, který tvoří rozhodující část HDP České republiky.

Jiří Paroubek, expremiér a předseda strany LEV 21