Sjezd, také vcelku podle očekávání, dokázal vyřešit jen ty nejpodstatnější věci. Zvolit předsedou J. Hamáčka a prvním místopředsedou J. Zimolu a pověřit J. Hamáčka jednáním o nové vládě, a to bez spoluúčasti Okamurovy SPD. Jinak řečeno, komunisté již nevadí a Bohumínské usnesení zakazující spolupráci s nimi, je historií.
Hamáček jako nový předseda ČSSD má to štěstí, že od něj nikdo nic velkého nečeká. Proto může svým výkonem jen překvapit. Celkem správně si Hamáček uvědomuje, že politickou prioritou jsou dnes pro ČSSD komunální a doplňovací senátní volby, které proběhnou již za osm měsíců. Pokud v nich strana ztratí výrazně další pozice, což je velmi pravděpodobné, bude Hamáčkovo vedení jen, de facto, roční epizodou. Ale pokud dojde k zázraku a strana udělá v senátních volbách například pět (nebo aspoň tři ) mandátů z třinácti a bude mít v některých velkých městech primátory, pak je to hratelné jako politický úspěch. A Hamáček se stane mužem zázraku. Sociální demokracie je tedy v tuto chvíli na rozcestí. Delegáti sjezdu se rozhodli správně, pokud otevřeli dveře vládní spolupráci s hnutím ANO. Ted jde jen o to, dohodnout ty správné ministerské rezorty a zejména pak ty správné lidi do čela těchto rezortů reprezentující soc.dem., kteří budou reprezentovat politickou změnu. Řekněme si otevřeně, že J. Hamáček takovou politickou změnu nepředstavuje. O tom, zda bude Sobotkou číslo dvě anebo ne, se tak rozhodne během roku. A podle toho se bude odvíjet také Hamáčkův politický osud.
Neúspěšný kandidát na předsedu, M. Chovanec, správně ve svém projevu řekl, že pokud se ČSSD vydá cestou obsazení okrajových ministerstev typu zemědělství a školství, bude to pro A. Babiše jako krásný sen. Já bych dodal, že pokud na ministerstvo školství přijde poslankyně Valachova a bude pokračovat v chybně pojaté inkluzi a v eliminaci podpory sportovců z rozpočtu ministerstva a pokud například J. Hamáček, jako ministr obrany bude pokračovat v politice své předchůdkyně Šlechtové, která chce během několika let rozpočet ministerstva obrany zvýšit na dvojnásobek, tedy oproti nynějšku o cca 50 mld. Kč, bude snad lepší, aby ČSSD do vlády nešla. Anebo aby využila nápadu prezidenta Zemana jít do vládních struktur jen s odborníky na náměstkovské pozice. To sice ČSSD přinese benefit jen z dlouhodobého hlediska, protože odborníci získají zkušenosti k využití v budoucnu, ale krátkodobě a politicky jim to nepřinese téměř nic. Rozhodně to nepovede ke zvýšení volebních preferencí ČSSD. Nové vedení, protože je novým vedením, může těžit z té několikadenní, v zásadě pozitivní publicity, věnované v mediích této straně před i po sjezdu. Může proto dojít k oživení preferencí ze současných 5 až 7 % o 2 až 3%. To může být rychlé. Už v průběhu března. A pokud ČSSD bude ve své aktivitě pokračovat a pokusí se, při pokračování sjezdu začátkem dubna, o další pozitivní signály směrem k veřejnosti, může být růst volebních preferencí kontinuální. Samozřejmě může také velmi pomoci to, jací lidé půjdou za ČSSD do vlády. Pokud to budou šedivé myši a vyznavači Sobotkovy nevýrazné politiky, nelze očekávat zázraky. Angažmá ministrů za ČSSD bude pro tuto stranu zcela klíčovou záležitostí. A vedle toho, samozřejmě, příprava komunálních a senátních voleb. ČSSD se zcela nepochybně setká s tím, že řada starostů z menších obcí a městeček bude zvažovat svou kandidaturu za ČSSD. Při momentálně velmi nízkých volebních preferencích této strany, je pro ně výhodnější kandidovat na kandidátce nezávislých.
Podle očekávání bude sjezd další otázky řešit na svém pokračovaní počátkem dubna. A je dobře, že nové vedení, zatím v částečném složení předsedy a prvního místopředsedy, bude mít čas na dokončení jednání kolem úpravy stanov a kolem programu. Možná, že už začátkem dubna bude také jasno i v kauze Altner, pokud bude již známo rozhodnutí odvolacího, tedy Nejvyššího soudu v této věci.
