Energetičtí odborníci ale rozhodnutí slovenské vlády nechápou, protože Slovensko podle nich jednak nové bloky nepotřebuje a jednak na výstavbu nových bloků nejsou prostředky. Také slovenská vláda přiznává, že nové bloky Slovensko nejspíš nebude potřebovat. Slovenský ministr hospodářství Pavel Pavlis k tomu řekl: „Předpokládá se určitý export do České republiky nebo například do Maďarska.“
Zdá se tedy, že na Slovensku ve věci dostavby jaderných elektráren zvítězily silné lobbistické skupiny, nikoli zájmy většiny slovenských občanů, a zatím se také zdá, že Česká republika bude ve věci výstavby jaderných bloků, která bude výnosná pouze pro úzkou skupinu lidí, Slovensko následovat.
Česká republika, která ročně vyveze zhruba celou produkci jaderné elektrárny Temelín, což ji řadí na 5. místo světových vývozců elektrické energie, stejně jako Slovensko nové jaderné bloky nepotřebuje. V poslední době se v souvislosti s ukrajinskou krizí argumentuje energetickou nezávislostí země. Avšak vzhledem k tomu, že jaderné elektrárny musí využívat jaderné palivo, které je v českém i slovenském případě třeba dovážet ze zahraničí, vzbuzuje tento argument pouze zdvižení obočí. Vítr nebo slunce se dovážet nemusí…
Pokud Slovenský ministr hospodářství předpokládá vývoz elektřiny z nových bloků do ČR či Maďarska, je to skutečně pozoruhodné, neboť v Maďarsku je ve výstavbě nová jaderná elektrárna a ČR je jednak velmoc ve vývozu elektřiny a jednak se zde stále uvažuje o výstavbě nových jaderných bloků v některé ze stávajících jaderných elektráren…
Ptal jsem se už několikrát a zeptám se znovu – pokud by se v ČR přistavovaly nové jaderné bloky, kam budeme vyvážet tuto elektřinu, když klimaticko-energetický balíček na rok 2030 počítá se zvýšením energetické účinnosti (tedy snížením spotřeby) o 27 %, Slovensko se chystá stavět nové jaderné bloky, o kterých ví, že je nepotřebuje, Rakousko je tradičním odpůrcem jaderné energetiky, v Německu by dokonce měly všechny jaderné elektrárny do roku 2023 skončit a obě naposledy jmenované země budou rozhodně chtít dodržet cíl 27% úspory energie.
Navzdory všeobecnému mínění není elektřina z jaderných elektráren levná. Pro příští rok se nyní elektřina v základním pásmu obchoduje po třiceti pěti eurech za megawatthodinu, v přepočtu 975 korun. Autoři české energetické koncepce vyčíslili náklady na jednotku elektřiny u moderního jaderného bloku na zhruba 1600 korun. S tím souvisí další podstatná otázka – za jakých podmínek bychom vyváželi elektřinu z nových jaderných bloků?
Výstavba dvou nových jaderných bloků by vyšla na 300 – 400 miliard korun a ani největší optimisté nepředpokládají, že by se tato investice České republice kdy navrátila. Nač se tedy vystavovat zbytečnému riziku?
Věřím, že česká vláda se nakonec nevydá „slovenskou“ cestou a bude v případě dostavby jaderných elektráren postupovat v souladu se zájmy většiny českých občanů.
Jiří Paroubek
