Pravicové strany – jako jsou ODS či TOP 09 - přicházejí s populistickými návrhy, které by ve svém důsledku měly významně snížit příjmy veřejných rozpočtů. TOP09 navrhuje snížení sazeb DPH. ODS obdobně chce snížit odvody na sociální pojištění, celkem o 8 procent. Naštěstí postupně chce zlikvidovat odvod ze superhrubé mzdy a snížit daně na jednotnou sazbu 19 procent pro fyzické i právnické osoby.
TOP 09 by chtěla zrušení nesystémových výjimek. To se ale samozřejmě snadněji řekne, než udělá. Někdejší ministr financí (a současný šéf TOP 09 Kalousek) na to měl v letech 2007 až 2013 téměř šest let času a neudělal v tom skoro nic.
Největší útok na příjmy veřejných rozpočtů ovšem nevedou dvě největší pravicové strany, ale hnutí ANO. To chce nížit daně z příjmu pro zaměstnance a zavést speciální daňový paušál 500 korun měsíčně a zejména chce snížit sociální odvody. Toto vše připraví veřejné rozpočty a zejména rozpočet státní o astronomických a spíše podhodnocených 45 miliard korun. A. Babiš tvrdí, že tento příjmový únik vykompenzuje vyššími příjmy státního rozpočtu z titulu vyšších daňových příjmů z důvodu robustnějšího hospodářského růstu. A dále v důsledku stále lepšího výběru daní, což se koneckonců, především díky kontrolním hlášením DPH a EET živnostníků zatím daří.
Hnutí ANO chce po volbách zrušit superhrubou mzdu a zavést výpočet daní z hrubé mzdy. To ve svých důsledcích bude znamenat pokles daní u všech zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných.
Babiš přichází také s několika vysloveně populistickými nápady, zejména na snižování sazeb DPH. Vrcholným trikem má být její snížení u piva z 21 na 10 procent. Nápady, pokud by byly realizovány, budou znamenat ztrátu příjmů o více než 50 miliard korun. Šéf ANO skutečně není troškař.
Své návrhy zdůvodňuje potřebou vytvořit prý stabilní a předvídatelní prostředí. Přiznám se, že této jeho logice dost dobře nerozumím.
Daňové záměry ČSSD se na první pohled zdají ve své většině mnohem konzistentnější. Strana chce zrušit superhrubou mzdu. Chce také snížit sazbu DPH u základních potravin z 15 na 10 procent, v čemž se vcelku shoduje s hnutím ANO.
Sociální demokraté velmi konzistentně navrhují zavést zdaňování velkých firem se zisky nad 100 milionů ročně. To je rozumné. Babiš ovšem nebude sám proti svému Agrofertu. V jeho programu se dokonce objevuje, že je proti sektorovému zdanění pro banky.
Správným záměrem je daňové novum, se kterým přichází Lidový dům. Jedná se o oblast dědické a darovací daně, která by postihla majetek nad 50 milionů korun. Nad 50 milionů by to měla být sazba 8 procent a nad 100 milionů 15procent. Toto zdanění je ve většině západoevropských zemí naprosto běžné.
Co je podle mého názoru největší slabinou daňových záměrů ČSSD, to je pojetí zdanění fyzických osob ve čtyřech daňových pásmech. Jejich počet přináší jistou nepřehlednost daňového systému, byť samotné zavedení progresivního zdanění je krok správným směrem. Jde konečně v logice požadavku na progresivního zdanění největších firem. Sociální demokraté by měli svůj návrh pro fyzické osoby zjednodušit a osobně se domnívám, že by bylo dobré zatížit daňovou progresí jen příjmy vyšší než 70 či 80 tisíc měsíčně. Toto bude nejslabší článek daňových záměrů ČSSD.
Lidovecký program proti všem ostatním působí velmi opatrně. Snad jediným zajímavým námětem je evergreen převzatý z programu vlády, kterou jsem v letech 2005 až 2006 vedl, tedy zavedení daňových paušálů pro živnostníky. Jinak Koalice Lidovci a Starostové ví, že její úspěch není závislý na případných daňových záměrech.
Pokud jde o KSČM, její daňový program je radikálnějším derivátem programu sociálních demokratů. Komunisté, stejně jako ODS a TOP09, si to mohou dovolit. Nehrozí, že by jejich programové záměry byly někdy realizovány.
Vyšlo na Vasevec.cz, publikováno se souhlasem vydavatele.