Celkově v červenci na americkém pracovním trhu vzniklo o 255 tisíc více nových pracovních míst a došlo k meziročnímu nárůstu průměrné mzdy o 2,6 % procenta. Americké a také světové finanční trhy dostaly pozitivní signál o tom, že americká ekonomika, tedy nejvýznamnější ekonomika světa, je v dobré kondici. A že je před ní další hospodářský růst.
Pokud jde o Čínu, druhou největší ekonomiku světa, u ní byl za druhé čtvrtletí zaznamenán meziroční růst HDP o 6,9 %, tedy stejný růst byl v čínské ekonomice zaznamenán i v prvním čtvrtletí. Hospodářský růst v Číně je sice nižší než v předchozích letech, ale zdá se, že je stabilizovaný. Růst 6,9 % není vůbec špatné číslo.
Větší problém má Čína s obchodní bilancí, jejíž kladné saldo se v červenci dále zvýšilo, a to oproti očekávání analytiků. Dovoz do Číny klesal totiž rychleji nežli čínský export.
Světové finanční trhy tedy dostávají zatím vesměs dobré informace a zdá se, že jak psychologicky, tak i fakticky se dopad brexitu zatím omezuje jen na Velkou Británii. A nedopadá ani na Evropu a její hospodářství, ani například na Britské společenství anebo na USA. To je šest týdnů po rozhodnutí britských voličů o odchodu Velké Británie z EU velmi pozitivní zjištění.
A co česká ekonomika?
Česká ekonomika navzdory dobrému vývoji světové ekonomiky podle MMF neporoste v tomto roce tak rychle, jak se dosud očekávalo. Růst 2,3 % HDP, který se očekává v tomto roce, není úplně špatný, ale vzhledem k lepšímu výběru daní, než ministerstvo financí předpokládalo, jsou rozpočtové příjmy státu, a tedy i hospodářský výsledek státu, lepší než odpovídá růstu HDP.
O vývoji českého průmyslu jsou vcelku pozitivní čísla (v červenci 3,9 %). Zato české stavebnictví je nemocným mužem české ekonomiky a v červenci zaznamenalo meziroční pokles stavební výroby o 12 %.
Projevuje se to, na co jsem již před rokem upozorňoval, a tedy, že vláda nechává stavebnictví svému vývoji. Vládní ekonomové se plně spokojují s loňským příznivým vývojem v tomto odvětví, který byl způsoben masivním dočerpáváním evropských peněz v rámci předchozí, dokončované, finanční perspektivy EU let 2007-2013 v rozsahu cca 152 miliard korun.
Těch 152 miliard korun jsou téměř 4 % HDP, což byl meziroční růst, který loni zhruba zaznamenala česká ekonomika. Vláda se zatím vůbec nezabývá vytvořením speciálního programu pro rozvoj stavebnictví.
Problémy jsou v čerpání peněz v oblasti veřejných staveb, ale také bytové výstavbě, v počtu nově zahajovaných staveb bytů. Rozvoj bytové výstavby zdaleka neodpovídá potenciálu levných hypotečních peněz, poskytovaných v současné době bankami na bytovou výstavbu. Nemá už vůbec smysl psát o impotenci MMR pokud jde o vypracování sady zákonů na podporu výstavby bytů (komunálních, sociálních a družstevních).
Také meziroční nárůst průmyslové výroby je sice relativně slušný, ale nejdynamičtěji se vyvinula opakovaně výroba automobilů, kde v červenci došlo k meziročnímu růstu o 16,3 %. Je však jasné, že česká ekonomika do budoucna nemůže stavět pouze na vynikající dynamice jednoho jediného odvětví ekonomiky.
Vynikající růst výroby osobních automobilů poněkud zakrývá ne právě povzbudivý vývoj v některých dalších průmyslových odvětvích.
Český průmysl zatím může těžit z nižších cen většiny komodit pro průmysl, nežli za které se s těmito surovinami obchodovalo v posledních třech až pěti letech. V prvé řadě mám na mysli ropu, zemní plyn, ale také třeba průmyslové kovy a koneckonců i ceny surovin pro potravinářskou výrobu, kde v posledních týdnech došlo k výraznému poklesu cen pšenice a rýže, a to hluboce pod skutečnosti mnoha předchozích let.
Představa ČNB, že za této situace vývoje surovinových komodit může dosáhnout svého inflačního cíle, tedy růstu cen o dvě procenta, je představa jako z jiného světa. Dalších osm miliard korun vynaložených ČNB v měsíci červnu na udržení kurzu české koruny, jsou peníze vyhozené z okna, které by bylo možné použít jiným, lepším způsobem…
Zajímavým způsobem se v posledních dnech vyvíjí dolar ve vztahu k jiným měnám a také cena zlata, což jsou dvě veličiny, které spolu do značné míry souvisí. Cena zlata začala v posledních dnech klesat. Ne sice dramaticky, ale viditelně, z maxim dosahovaných ještě v minulém týdnu. A naopak relace dolaru po oznámení příznivých indikací z amerického trhu práce ve vztahu k euru zpevnila z kurzu 1,12 za euro ke kurzu 1,10 za euro.
Zdá se, i když bez záruky, že poslední čísla z amerického trhu práce mohou signalizovat zájem americké centrální banky, Fedu, o mírné navýšení úrokových sazeb ještě v září. Tento vývoj konec konců naznačuje i klesající cena zlata…
