Nejsilnější politickou stranou ve Švédsku zůstává i nadále sociálně demokratická strana s volebním ziskem nejméně 28% hlasů. Proti předchozím volbám ovšem tato strana ztratila.

Druhou nejsilnější politickou formací, jen velmi těsně zaostávající za levostředovým uskupením je aliance stran pravého středu, která podle zatím neúplných výsledků získala jen o pár desetin procenta méně hlasů než volební blok vedený sociálními demokraty. Druhou nejsilnější politickou stranou ve volbách s 19% voličů jsou Umírnění. Tedy pravostředová strana, která nemá ve vnitřní ani v zahraniční politice při své orientaci na EU mnoho významně odchylných rysů od sociální demokracie. Klade prakticky stejný důraz jako sociální demokraté na sociální stát. Ale sociální stát nechtějí ale demontovat ani Demokraté, označovaní v zahraničním tisku i domácími politickými konkurenty jako xenofobní, protiimigrační a vlastně protofašistická strana. Z těchto tří přídavných jmen pro ně platí zejména to slovo protiimigrační. Švédsko zažívá v posledních letech, ve kterých v zemi vládl kabinet sociálně demokratického premiéra Löfvena, velmi dobrý ekonomický růst, růst příjmů a životní úrovně obyvatelstva, přičemž klesala také nezaměstnanost i kriminalita.

Nicméně v roce 2015 tato vláda poněkud velmi silně spolupracovala při řešení imigrační krize s Angelou Merkelovou. Ve Švédsku v tom roce přibylo přes 160 tisíc nových imigrantů, kteří se mohou těšit z výdobytků švédského sociálního státu. Na sto tisíc obyvatel Švédska přibylo tehdy nejvíce imigrantů v celé Evropě vůbec. V Německu v tom roce sice přibyl dokonce milion imigrantů, ale populace Německa je mnohonásobně větší nežli ta švédská. Švédsko, zdá se, udělalo v minulosti velkou chybu, pokud jde o soustředění imigrantů na předměstích velkých měst, kde tvoří prakticky uzavřené komunity obyvatel. A samozřejmě se všemi problémy, které to plodilo a plodí. K nim patří chudoba, nezaměstnanost a zvýšená kriminalita. Ale třeba také zapalování aut a útoky na policii. Prostě Švédsko zůstává sice skvělým sociálním státem, ale poněkud silně přehnalo uskutečňování svých zásad, uplatňujících vysokou míru solidarity vůči imigrantům.

V průzkumech veřejného mínění bylo zřejmé, že nejdůležitějšími problémy vnímanými Švédy jsou zdravotnictví a školství. Švédská politická třída zatím nedokázala uspokojivým způsobem řešit zejména problematiku zdravotnictví. Chronickým problémem zůstává nižší dostupnost zdravotní péče, respektive dlouhé čekací lhůty na operace či jiné odborné lékařské úkony. Ale hned na druhém místě v průzkumech za tématem zdravotnictví a školství se objevuje imigrace a až na třetím místě životní prostředí. Tím impulsem k tomuto vnímání životního prostředí, coby problému v zemi s tradičně vysokou péčí o ekologii, byly časté letošní letní rozsáhlé požáry ve švédských lesích. K definitivnímu vyhlášení výsledků voleb ve Švédsku dojde během několika dnů, kdy bude započteno také 200 tisíc vyplněných volebních lístků, které někteří občané odeslali poštou.

Švédsko čekají dlouhá a komplikovaná jednání o sestavě nové vlády. Není vyloučeno, že zejména obě největší strany z pravostředového a levostředového uskupení, tedy Umírnění a sociální demokraté, mohou hledat politické řešení mimo rámec ustálených volebních bloků, které neformálně vedou. To znamená, že mohou hledat spojení ke spolupráci zejména mezi sebou. Ostatně, když jsem před lety byl několikrát ve švédské metropoli Stockholmu na radnici tohoto města, kde je soustředěna významná část švédské populace, čile a úzce spolupracovali ve vládě nad městem sociální demokraté s Umírněnými. Jen si občas podle výsledků komunálních voleb vyměnili křeslo starosty. To, co jde ve Stockholmu, může jít i na celostátní úrovni. Může, ale nemusí...